Začátek u domu, který spojuje krásu a tragický příběh
Na zahradě Winternitzovy vily začíná komentovaná vycházka Malvazinkami nazvaná Okruh I.: Tajemství Černého vrchu. Volba místa není náhodná. Vila v ulici Na Cihlářce patří k nejvýznamnějším stavbám pražské moderní architektury a zároveň připomíná osud rodiny, jejíž život násilně přerušila nacistická perzekuce.
Dům vznikl v roce 1932 pro právníka Josefa Winternitze a jeho rodinu. Na projektu spolupracovali Adolf Loos a architekt Karel Lhota. Stavba je považována za poslední Loosovo dílo dokončené ještě za jeho života. Návštěvníky zaujme především prostorovým uspořádáním známým jako Raumplan, vestavěným nábytkem a promyšleným využitím materiálů. Místnosti zde nejsou poskládané jen do pravidelných pater, ale vytvářejí proměnlivý prostor s různými výškovými úrovněmi.
Architektura vily má ovšem i svou bolestnou stránku. Winternitzovi museli dům v roce 1941 opustit. Josef Winternitz a jeho syn Petr zahynuli během holokaustu, zatímco Jenny a Suzana válku přežily. Do svého původního domova se už nevrátily. Potomci rodiny získali vilu zpět až v roce 1997 a po rekonstrukci, která probíhala v letech 1999 až 2002, se dům znovu otevřel veřejnosti v roce 2017.
Černý vrch, trolejbusy a zapomenutá zákoutí
Vycházka však nezůstává pouze u jediné slavné stavby. Trasa dlouhá přibližně 2,5 kilometru vede členitým prostředím Malvazinek a během hodiny a půl až dvou hodin ukazuje čtvrť z několika různých úhlů. Připomíná například bývalé trolejbusové trasy, domy spojené s osobnostmi pražské kultury i méně nápadné pozůstatky starších usedlostí.
Označení Černý vrch zde není třeba chápat jako samostatný vrchol v krajině, ale jako jeden z urbanistických celků Malvazinek. Právě v tom spočívá kouzlo oblasti: mezi vilami, zahradami a ulicemi lze sledovat, jak se původně předměstská krajina postupně proměňovala. Vedle moderních domů zůstaly v širším okolí zachovány také stopy usedlostí Malvazinka, Cihlářka, Nikolajka, Santoška, Koulka nebo Konvářka.
Živá učebnice pražské architektury
Malvazinky tvoří podle městských materiálů stabilizovanou zahradní čtvrť s různorodými urbanistickými celky. Kromě Černého vrchu se v nich připomínají také Farkáň, Xaveriova nebo sídliště Šalamounka. Při procházce se tak střídají reprezentativní vily, běžnější obytné domy, starší usedlosti i drobnější architektonické detaily, kolem nichž člověk při samostatné návštěvě snadno projde bez povšimnutí.
Čtvrť je zajímavá rovněž současnou debatou o své budoucnosti. Praha 5 ji řadí mezi cenné lokality a Národní památkový ústav doporučil zvážit její samostatnou památkovou ochranu. Důvodem je snaha uchovat charakter vilové kolonie a zabránit nevhodným stavebním zásahům. Vycházka tak není jen návratem do minulosti, ale i příležitostí přemýšlet o tom, jak má historicky cenné prostředí vypadat za několik desetiletí.
Praktické informace k vycházce
Podle původně zveřejněné nabídky se akce koná v neděli 8. listopadu 2026 od 12 hodin. Sraz je na zahradě Winternitzovy vily v ulici Na Cihlářce 10 v Praze 5. Provázet má Henryk Tietjen, kapacita je uvedena na 20 účastníků a vstupné na 220 korun. Protože jde o časově proměnlivé údaje z nabídky konkrétního termínu, je vhodné před návštěvou ověřit, zda se program nezměnil nebo není vyprodán.
Vycházka se má konat za každého počasí, takže se hodí pohodlné boty a oblečení odpovídající listopadovým podmínkám. Trasa vede přes svahy a členité ulice. Účastníci by navíc měli mít možnost využít zvýhodněné vstupné do Winternitzovy vily v den konání. Režim prohlídek i aktuální ceny se však mohou lišit, proto je dobré ověřit je předem. Samotná vila vyžaduje rezervaci prohlídky a běžně nabízí komentované návštěvy zejména o víkendech.
Procházka Malvazinkami je vhodná pro každého, kdo chce poznat Prahu mimo hlavní turistické trasy. Nabízí moderní architekturu, dějiny židovské rodiny, připomínky pražské kultury i klidná místa, kde se město odhaluje ve své méně známé podobě.