Jen málokterá technická památka v Ústeckém kraji působí tak výrazně jako Masarykova zdymadla. Mohutná stavba leží přímo pod hradem Střekovem, sevřená mezi labskou hladinou a svahy Českého středohoří. Není to přitom pouze pozůstatek průmyslové minulosti. Vodní dílo stále funguje a zůstává důležitou součástí labsko-vltavské vodní cesty.
Stavba, která proměnila Labe
Zdymadlo vznikalo ve 20. a 30. letech 20. století, přibližně v letech 1923/1924 až 1936. Jeho hlavním úkolem bylo zlepšit splavnost Labe a překonat náročný úsek střekovských proudů. Po dokončení se zdejší poměry výrazně změnily: téměř dva kilometry obtížně sjízdné řeky nahradila vodní cesta s regulovanou hladinou.
Rozsáhlý projekt byl ve své době mimořádný. Po dokončení se o něm mluvilo jako o největší stavbě svého druhu v Evropě. Dnes je přesnější vnímat tento údaj jako dobové hodnocení, které dokládá význam tehdejšího díla, nikoli jako aktuální evropský rekord.
Architektonický návrh vytvořil František Vahala. Stavba díky němu nepůsobí jen jako účelové technické zařízení, ale také jako promyšlený celek s výrazným výtvarným rukopisem. K původnímu pojetí patřily například mohutné kvádrové bloky u dolního ohlaví velké plavební komory. Jejich symbolika připomínala, že zdejší zdymadlo tvořilo poslední plavební stupeň na českém úseku Labe.
Plavební komory, elektrárna i rybí přechod
Masarykova zdymadla nejsou jedinou stavbou, ale souborem několika vzájemně propojených částí. Najdeme tu dvě plavební komory, jez a hydroelektrárnu se třemi vertikálními Kaplanovými turbínami. Jez umožňuje překonat rozdíl hladin téměř deset metrů a lodím bezpečně pokračovat v plavbě.
Součástí vodního díla je také rybí přechod. Ten připomíná, že i velké průmyslové stavby dnes musí zohledňovat život v řece. Přechod zlepšuje migrační prostupnost jezu a pomáhá rybám překonat překážku, kterou by jinak v toku nemohly snadno obejít.
Od roku 1958 jsou zdymadla kulturní památkou. Jejich hodnota tak nespočívá pouze v technickém řešení, ale také v architektuře, historickém významu a v dodnes zachované funkci. Právě spojení průmyslového dědictví s živým provozem činí z místa zajímavý cíl pro milovníky techniky i běžné výletníky.
Nejlepší pohledy nabízí lávka a okolí hradu
Výlet ke zdymadlům lze snadno spojit s návštěvou hradu Střekov. Přes vodní dílo vede pěší lávka, po níž je možné přejít na druhý břeh a pokračovat dál po turistických trasách. Z jejího okolí se otevírají pohledy na plavební komory, jez, labské údolí i samotný hrad, který technickou scenérii doplňuje výraznou siluetou.
Ke zdymadlům se dá vyrazit také z ústeckého centra podél Labe. Městské turistické materiály uvádějí vzdálenost přibližně 2,4 kilometru od mostu Dr. Edvarda Beneše. Trasa je vhodná pro pěší výlet i cyklovýlet a může být součástí delšího putování po Labské stezce.
Právě kontrast je na místě nejpůsobivější. Na jedné straně stojí strohá a robustní infrastruktura, na druhé dramatické svahy nad řekou a historický hrad. Fotograficky zajímavé jsou pohledy z labských břehů, z lávky i z okolí Střekova.
Do strojovny jen při zvláštních příležitostech
V běžném režimu není zdymadlo klasickým návštěvnickým objektem s pravidelnou otevírací dobou. Technické zázemí proto není kdykoli volně přístupné. Povodí Labe však při vybraných dnech otevřených dveří zpřístupňuje například pozorovatelnu rybího přechodu, strojovnu jezu nebo prezentační místnost s filmem o výstavbě.
Podobné prohlídky se mohou konat kolem Světového dne vody, při zahájení turistické sezony nebo během Dnů evropského dědictví. Termíny i rozsah programu se mění, a před cestou je proto dobré ověřit aktuální informace u města Ústí nad Labem nebo Povodí Labe.
Masarykova zdymadla tak stojí za návštěvu i bez vstupu do jejich provozních prostor. Nabízejí příběh modernizace Labe, pozoruhodnou prvorepublikovou architekturu a výletní trasu s výhledy, které spojují technickou památku s jednou z nejvýraznějších krajin v okolí Ústí nad Labem.