Regionem.cz
Objevujte Česko

Milada: jezero, které vyrostlo z těžební jámy

Na místě, kde ještě před několika desetiletími mizela krajina pod povrchovým dolem, dnes leží rozsáhlé jezero s plážemi, cyklostezkami a nově vznikajícími biotopy. Milada u Chabařovic ukazuje, jak se může průmyslová jizva proměnit v rekreační krajinu – a proč její příběh ještě zdaleka nekončí.

1. září 2026, 03:06

Jezero Milada vzniklo v jámě bývalého povrchového hnědouhelného lomu Chabařovice. Napouštění začalo 15. června 2001 a skončilo 8. srpna 2010, kdy hladina dosáhla provozní výšky 145,7 metru nad mořem. O pět let později se území po dokončení hlavních rekultivačních prací otevřelo veřejnosti.

Dnes je Milada místem ke koupání, sportu i obyčejné procházce. Současně ale zůstává výraznou připomínkou těžby, která v okolí zásadně změnila krajinu. Právě spojení rekreačního jezera s hornickou minulostí dává lokalitě u Ústí nad Labem její osobitý charakter.

Od lomu k vodní ploše

Těžba v lomu Chabařovice skončila v roce 1997. V předchozích desetiletích lom zasáhl podle podkladů projektu Vize Milada téměř devět kilometrů čtverečních a jeho existence souvisela se zánikem šesti okolních vesnic i části Chabařovic. Za dobu těžby bylo podle stejných podkladů vytěženo přibližně 61 milionů tun uhlí a odtěženo 262 milionů metrů krychlových zeminy.

Po ukončení těžby se nabízelo několik možností, jak s rozsáhlou jámou naložit. Její úplné zasypání do úrovně původního terénu by bylo mimořádně nákladné, zatímco okolní obce potřebovaly nové místo pro rekreaci. Zvolena proto byla hydrická rekultivace: zbytková jáma se využila pro vznik jezera.

Nešlo však o pouhé napuštění prohlubně vodou. V letech 1991 až 2000 probíhaly sanační a rekultivační práce. Na dno bylo uloženo zhruba 15 milionů metrů krychlových zeminy, která měla stabilizovat území, utěsnit uhelnou sloj a omezit riziko zápar i nežádoucích výluhů. Voda se do lokality převáděla z nádrže Kateřina přes Zalužanskou a protieutrofizační nádrž.

Procházka kolem Milady

Zatopená plocha má 252,2 hektaru. Jezero je dlouhé až 3,2 kilometru, široké přibližně 1,3 kilometru a v nejhlubším místě dosahuje 25,3 metru. Obvodová komunikace měří 8,7 kilometru a v širším okolí je podle státního podniku DIAMO přibližně třicet kilometrů cest.

Návštěvníci mohou využít pláže o celkové rozloze zhruba 3,5 hektaru, věnovat se cyklistice, běhu, procházkám nebo vodním sportům. V okolí jsou vyznačena místa pro občerstvení, půjčovny, windsurfing, vodní vlek, cykloboxy, stanování a ohniště. Konkrétní služby a jejich provoz se mohou v jednotlivých sezonách měnit.

Pro kratší výlet je vhodná naučná stezka, která začíná na Husově náměstí v Chabařovicích. Přes hřbitov a lipovou alej vede k zasypané těžební jámě zvané Černá Máry a dále k vyhlídkám na jezero a České středohoří. Celý okruh měří přibližně 3,5 kilometru. U bývalé ocelárny se lze napojit na cyklotrasu 3009.

Nová příroda na technicky upraveném území

Milada není jen vodní sportoviště. Rekultivované území má přibližně 1 400 hektarů, z nichž podle DIAMO připadá až 53 procent na lesnickou rekultivaci, 20 procent na vodní plochy, 16 procent na ostatní plochy a 11 procent na zemědělskou rekultivaci.

Postupně se zde vytvořila pestrá mozaika stanovišť. Botanický průzkum zaznamenal 216 druhů vyšších rostlin a v okolí žijí obojživelníci, plazi i vodní a suchozemští živočichové. Podrobný materiál naučné stezky uvádí také 190 zaznamenaných ptačích druhů, přičemž u 58 z nich bylo prokázáno hnízdění. Pravidelně lze pozorovat například volavku popelavou nebo potápku roháče.

Také rybí společenstvo bylo při napouštění vytvořeno záměrně. Převahu v něm mají okoun říční, štika obecná, sumec velký, perlín ostrobřichý a plotice obecná. Ryby jsou součástí managementu, jehož cílem je mimo jiné udržovat kvalitu vody.

Divoká Milada má proměnu posunout dál

Další kapitolu představuje projekt Divoká Milada, který Zoo Ústí nad Labem představila v roce 2026. Má navázat na technickou rekultivaci přírodě bližší obnovou krajiny, podporou biodiverzity, vzděláváním a šetrnou rekreací. Počítá se s řízenou pastvou zubrů, praturů a divokých koní.

Podle zveřejněného záměru by jižní část území měla být více ponechána přírodním procesům a velkým býložravcům. Severní část má naopak zůstat bez těchto zvířat a více sloužit návštěvníkům, rekreaci a citlivému hospodaření. Nejde tedy o hotovou atrakci ani o další klasickou zoologickou zahradu, ale o připravovaný způsob péče o krajinu. V dubnu 2026 se navíc posuzovala slučitelnost projektu s dřívější koncepcí rozvoje jezera.

Přístup k Miladě je celoročně volný. Koupání je na vlastní nebezpečí a do vody se smí vstupovat jen na určených plážích a molech; skákání je zakázáno kvůli kamenným vlnolamům pod hladinou. Psi patří pouze na vyhrazené pláže, stanování a rozdělávání ohňů je možné jen na vyznačených místech. Vjezd motorových vozidel je omezen a na jezeře nejsou dovolena motorová plavidla. Nejlepší způsob, jak Miladu poznat, tak zůstává pěšky nebo na kole – s vědomím, že pod klidnou vodní hladinou se ukrývá velmi neklidná historie.

Další objevy v okolí