Jen málokterá jihočeská památka tak názorně ukazuje, jak se dějiny zapisují do stavby i jejího okolí. Zámek Mitrowitz v Kolodějích nad Lužnicí vznikl na základech renesanční tvrze, později získal barokní podobu a po desetiletích chátrání se dočkal rozsáhlé obnovy. Jeho osudy přitom po staletí ovlivňovala Lužnice – řeka, která zajišťovala vodu pro příkop a mlýn, ale v roce 2002 také způsobila jednu z největších katastrof v novodobých dějinách areálu.
Od tvrze s mlýnem k baroknímu sídlu
Předchůdcem dnešního zámku byla renesanční tvrz z 60. let 16. století. Oficiální historie zámku její vznik spojuje s rokem 1565 a Adamem Čabelickým ze Soutic, jiné podání datuje vznik opatrněji do doby po smrti Jana ze Soutic v roce 1567. Stavba měla lichoběžníkový půdorys a obklopoval ji vodní příkop, podle dostupných informací napájený Lužnicí.
O podobě tvrze si lze udělat představu díky zápisu v zemských deskách z roku 1704. Kamenné sídlo kryté šindelem tehdy ukrývalo mimo jiné mlýn na dvě složení, kuchyň, pokoj, sklep a spižírny. V prvním patře bylo pět pokojů, ve druhém další tři místnosti s velkou jídelnou. Téhož roku byl statek prodán v dražbě a přešel k rodu Wratislavů z Mitrowicz.
Dnešní výraznou podobu získal areál mezi lety 1737 a 1741. František Karel Wratislav s manželkou Marií Annou, rozenou Kinskou, nechali rozšířit obytnou část a přistavět kapli svaté Anny. Stavbu vedl Jan Ferdinand Hübner, někdy uváděný také jako Jan Hybner; jeho architektura byla ovlivněna tvorbou Kiliána Ignáce Dienzenhofera.
Kaple a malby inspirované cestou do Cařihradu
Kaple svaté Anny patří k nejcennějším částem zámku. Její půdorys vznikl průnikem elipsy a obdélníku a prostor působí díky malované architektuře ještě větším dojmem. Klenbu zdobí fresky Georga Wilhelma Neunhertze s Nejsvětější Trojicí a Pannou Marií na loďce, ve cviklech se objevují čtyři evangelisté. Na kruchtě jsou varhany z roku 1818.
Hlavní oltářní obraz svaté Anny bývá uváděn jako pravděpodobné dílo Petra Brandla. Jisté autorství však prameny nepotvrzují, a proto je přesnější mluvit o připisování než o bezpečně doloženém díle.
Neméně zajímavé jsou čtyři místnosti v prvním patře. Jejich rokokové nástěnné malby z 80. let 18. století zachycují galantní a žánrové výjevy, pyramidy, antické ruiny i přístavy. Výzdoba mohla souviset s cestou Václava Vratislava z Mitrovic, známého jako Tureček. Tento člen rodu se jako patnáctiletý panoš účastnil poselstva Rudolfa II. do Cařihradu, upadl do zajetí a své několikaleté zkušenosti později popsal v cestopisu.
Řeka jako živitel i ničivá síla
Voda určovala podobu místa také v dalších staletích. Roku 1840 byl zrušen mlýn v původní renesanční části. Přestěhoval se na protější břeh Lužnice a změnilo se také řečiště. Uvolněný prostor umožnil rozšířit park, jehož založení se datuje už do roku 1753.
Výrazný zásah přineslo 20. století. Po výstavbě Orlické přehrady v 60. letech stoupla hladina Lužnice, zanikl jez pod zámkem a park se zmenšil kvůli rozšíření koryta a vybudování protipovodňového valu. Nejhorší chvíle přišla v srpnu 2002. Povodňová voda tehdy vystoupala v areálu do několika metrů a vážně poškodila statiku zámku i barokní interiér kaple.
Od chátrání k náročné obnově
Po znárodnění využívalo hospodářskou část areálu zemědělské družstvo, zatímco zámek sloužil jako muzejní depozitář. K méně známým epizodám patří událost z roku 1970, kdy na střechu dopadlo vojenské letadlo. Rodová linie Wratislavů z Mitrowicz a Schoenfeldu vymřela po meči roku 1943 Evženem Wratislavem. Majetek později přešel na jeho sestru Marii Terezii a následně byl znárodněn.
Společnost Mitrowicz získala zámek v roce 2008 a zahájila přípravu záchrany. Následovaly průzkumy, statické zajištění, opravy střechy a krovu, sanace suterénu, drenáže a izolací i obnova oken, dveří, podlah a kamen. Podle údaje vlastníka bylo z areálu odvezeno přibližně 6 500 tun odpadu, navážky a suti.
Restaurování fresek a štukové výzdoby probíhalo v letech 2012 až 2017, mobiliář kaple včetně oltáře, kazatelny a varhan se obnovoval v letech 2015 až 2019. Do práce se zapojili také restaurátoři z Vyšší odborné školy restaurátorské v Písku. Od roku 2016 se zámek začal ve větším rozsahu otevírat veřejnosti a obnovená kaple se stala jedním z hlavních cílů prohlídek.
Výlet k Lužnici zatím vyžaduje ověření
Zámek stojí uprostřed Kolodějí nad Lužnicí nedaleko silničního mostu, na pravém břehu řeky. K areálu patří také park a v jeho blízkosti lze při výletu navštívit například rodovou kryptu Wratislavů, židovský hřbitov nebo připomínku loutkáře Matěje Kopeckého.
K 1. září 2026 oficiální web uvádí, že je areál kvůli rozsáhlým stavebním pracím dočasně uzavřený a termín znovuotevření není potvrzen. Před cestou do Kolodějí je proto nutné aktuální stav ověřit u provozovatele. Adresa zámku je Koloděje nad Lužnicí 1, Týn nad Vltavou.