Vodní dílo Hněvkovice je zajímavé tím, že jeho příběh nesouvisí jen s přehradou a turbínami. Vzniklo jako součást systému, který měl zajistit dostatek technologické vody pro Jadernou elektrárnu Temelín. Současně se zde vyrábí elektřina a vltavský tok je využíván také pro plavbu. Na jednom místě se tak potkává energetika, vodní hospodářství i technická infrastruktura.
Hněvkovice leží na Vltavě v území Týna nad Vltavou. Samotné vodní dílo bylo budováno v letech 1986 až 1992 a do provozu bylo uvedeno v roce 1992. Spolu s níže položeným Kořenskem představuje nejmladší část Vltavské kaskády.
Nádrž vytvořená pro Temelín
Hněvkovická nádrž zadržuje přibližně 22,2 milionu kubíků vody. Hladina pokrývá asi 312 hektarů a vzdutí se táhne 18,6 kilometru proti proudu, až k jezu v Hluboké nad Vltavou. Na první pohled jde o výraznou vodní plochu v jihočeské krajině, její hlavní význam je ale provozní.
Na levém břehu stojí čerpací stanice, která dopravuje vodu do areálu temelínské elektrárny. Hněvkovice tak pomáhají zabezpečit odběr technologické vody i v období, kdy je průtok v řece nižší. Čerpací stanice má vlastní rozvodnu 110 kV a společně s vodní elektrárnou tvoří propojený systém. Je přitom dobré rozlišovat jednotlivé části: přehrada a nádrž zadržují vodu, čerpací stanice ji dopravuje k Temelínu a elektrárna využívá vodní energii k výrobě elektřiny.
Betonová hráz a zařízení ukrytá uvnitř
Hněvkovická hráz je betonová gravitační stavba vysoká 16,5 metru. Její korunu překonává 191 metrů dlouhá mostovka, která patří k nejvýraznějším prvkům celého vodního díla. Ve hrázi jsou tři korunové přelivy, každý široký 12 metrů. Jejich ocelové segmenty se ovládají elektrickým pohonem a umožňují regulovat odtok vody.
Technické vybavení doplňuje spodní základová výpust a stavební část plavební komory. V elektrárenské části se nacházejí vtoková hradidla, česle zachycující nečistoty, čisticí stroj, ocelové tabulové uzávěry a betonové savky. Právě tyto méně nápadné součásti ukazují, že přehrada není jen hráz viditelná z okolí, ale složitý provozní celek.
Dvě Kaplanovy turbíny
Vodní elektrárna je umístěna v levobřežní části hráze. Pracují v ní dvě soustrojí s Kaplanovými turbínami, každé o výkonu 4,8 megawattu. Celkový instalovaný výkon tak dosahuje 9,6 megawattu. Elektrárna pracuje jako pološpičkový zdroj, tedy vyrábí především v době, kdy je potřeba výkon pružně přizpůsobovat situaci v elektrizační soustavě.
Generátory vyrábějí elektřinu o napětí 6,3 kV, která je vyvedena přímo do rozvodny čerpací stanice. Energetická část Hněvkovic tak není od systému zásobování Temelína oddělená, ale je s ním provozně propojena. Soustrojí TG1 prošlo komplexní modernizací v letech 2019 až 2021. Obnova měla přispět k vyšší účinnosti a úspornějšímu využívání vody; u modernizovaného soustrojí je uváděn výkon 4,8 megawattu.
Výlet za technickou dominantou Vltavy
Provoz Hněvkovic je plně automatizovaný a dálkově řízený z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích. Z něj se sleduje také níže položená elektrárna Kořensko, která pomáhá vyrovnávat změny průtoků pod Hněvkovicemi a využívá rovněž vodu Lužnice.
Návštěvník může Hněvkovice vnímat především zvenčí jako technickou dominantu krajiny. Zajímavý je pohled na hráz, mostovku, přelivy i širokou nádrž. Do provozních prostor elektrárny a čerpací stanice však nelze automaticky počítat s volným vstupem. ČEZ v minulosti nabídl také časově omezený komentovaný program spojující Hněvkovice s čerpací stanicí pro Temelín. Aktuální možnosti prohlídky je proto vhodné ověřit předem.
Hněvkovice lze zařadit do výletu po Vltavské kaskádě nebo spojit s návštěvou Týna nad Vltavou a vodního díla Kořensko. Místo připomíná, že technické stavby nemusí stát stranou přírody: právě jejich prostřednictvím lze dobře pochopit, jak se v české krajině nakládá s vodou a energií.