Jen málokde v Česku je proměna krajiny tak názorná jako na Mostecku. Tam, kde pracovaly obří stroje a pásové dopravníky, dnes vzniká jezero, rekultivované svahy, cyklotrasy a území ponechaná přirozenému vývoji. Mostecké uhelné safari umožňovalo tuto proměnu sledovat z bezprostřední blízkosti – přímo v provozovaných lomech.
Výprava do krajiny velkorypadel
Uhelné safari několik let organizovaly společnosti Vršanská uhelná a Severní energetická. Návštěvníci se v terénních vozech vydávali do lomů Československá armáda a Vršany, kam se běžný turista jinak nedostal. Exkurze spojovaly technický zážitek s výkladem o těžbě i o obnově území po jejím skončení.
Dominantami tras byly velkostroje, jejichž rozměry si člověk mimo těžební prostor jen obtížně představí. Objevovaly se mezi nimi rypadla KU 800 a KU 300, zakladače ZP 6600 a ZD 2100 nebo kráčející rypadlo RK 5000. Právě setkání s těmito stroji v reálném provozu dělalo ze safari výjimečnou formu industriální turistiky. Za dobu fungování projektu se podle oficiálních údajů zúčastnilo téměř 26 tisíc lidí z Česka i ze zahraničí.
Od uhlí ke krajině s novým využitím
Historie zdejší těžby sahá hluboko do minulosti. Dobývání hnědého uhlí je v severních Čechách doloženo už od roku 1403, první zpráva z Mostecka pochází z roku 1613. Po druhé světové válce zajišťovala mostecká část pánve téměř polovinu celostátní těžby a v 80. letech se v oblasti těžilo přes 38 milionů tun ročně.
Rozmach těžby ale znamenal zásadní zásah do města i okolních obcí. Historický Most byl kvůli lomu Most–Ležáky postupně likvidován. Jednou z nejznámějších připomínek této etapy je přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pozdně gotická stavba se v roce 1975 po kolejích posunula o 841 metrů a dodnes patří k nejvýraznějším památkám města.
Na místě bývalého lomu Most–Ležáky dnes leží jezero Most. Napouštění zbytkové jámy probíhalo od roku 2008 do roku 2014, s přerušením v letech 2012 a 2013. Vodní plocha má přibližně 310 hektarů, největší hloubka dosahuje 71 metrů a objem vody činí zhruba 70,5 milionu metrů krychlových. Voda sem přivedená z Ohře vytvořila jeden z nejvýraznějších symbolů obnovy Mostecka.
Technická krajina, která znovu ožívá
Okolí jezera není pouze rekreační zónou. Přibližně 1 300 hektarů rekultivované krajiny zahrnuje vodní plochy, lesnické a zemědělské úpravy i místa, kde byla ponechána větší role přírodním procesům. Na sukcesních plochách se rostliny a živočichové usazují bez tak přesného lidského plánování, jaké provázelo technickou obnovu území.
Nová příroda zde přitahuje také ptáky. Jezero se stalo významným zimovištěm vodního ptactva; zaznamenáno bylo 22 druhů a téměř šest tisíc jedinců. Pozorován tu byl i orel mořský. K poznávání lokality slouží naučná stezka na jižních svazích dlouhá 2,5 kilometru a komunikace vedoucí kolem jezera v délce 8,6 kilometru.
Co Uhelné safari nabízí dnes
Původní fyzické exkurze do aktivních lomů se v současnosti nepořádají. Někdejší safari proto není možné chápat jako běžný výletní program, který stačí jen rezervovat. Od roku 2025 ho nahrazuje virtuální BIOSAFARI, zaměřené na lom ČSA a jeho proměnu. Ukazuje, jak se průmyslový prostor mění díky rekultivaci i přirozené obnově a jakou úlohu v něm má vznikající jezero.
Technicky založené návštěvníky může zaujmout také virtuální prohlídka rypadla RK 5000. Ta umožňuje nahlédnout do kabiny řidiče, na střechu stroje, do místnosti posádky i k pohonům a hydraulickému systému. Další možnost představuje cyklotrasa 7eko track v rekultivované krajině. Její zastavení upozorňují pomocí QR kódů na místa, kde se po těžbě objevily chráněné druhy a zajímavé přírodní jevy.
Výlet za průmyslovou minulostí Mostecka
Jezero Most je dnes přístupné jako rekreační lokalita s pláží, parkovištěm, občerstvením a dětským hřištěm. Pro celistvější pochopení zdejšího příběhu se vyplatí spojit návštěvu s Podkrušnohorským technickým muzeem v Kopistech u Mostu. V areálu bývalého hlubinného dolu Julius III představuje historii dobývání a zpracování uhlí, včetně autentického důlního prostředí a uměle vytvořené štoly.
Mostecké uhelné safari tak dnes existuje především jako vzpomínka na neobvyklý způsob poznávání aktivního průmyslu. Jeho pokračováním jsou virtuální prohlídky, cykloturistika a samotná krajina, v níž se vedle stop těžby objevují mokřady, ptáci, nové břehy a prostor pro odpočinek. Právě tento kontrast dává Mostecku jeho největší návštěvnickou hodnotu.