Bitva, která ukončila radikální husitskou éru
Na Lipské hoře mezi Českým Brodem a Kouřimí se 30. května 1434 střetla dvě znepřátelená křídla husitského hnutí. Proti polním vojskům táborského a sirotčího svazu stanula koalice utrakvistické šlechty a katolických spojenců. Radikální husité byli poraženi a v boji padl také jejich vůdce Prokop Holý.
Bitva u Lipan patří k rozhodujícím a závěrečným střetům husitských válek. Její výsledek znamenal výrazný obrat v politickém i náboženském vývoji země. Dnešní návštěvník si přitom může bojiště prohlédnout bez velkých davů a vnímat je jako otevřenou historickou krajinu, nikoli pouze jako místo z učebnic.
Mohyla podle vzoru Žižkova pomníku
Památník Prokopa Holého byl odhalen 4. září 1881 z podnětu spolku Prokop. Navrhl jej smíchovský kamenický mistr Karel Koutek, který se inspiroval Žižkovou mohylou u Přibyslavi. Monument tvoří hranolový podstavec ze žernovských žulových kvádrů, na nějž navazuje válcový tambur zakončený kamennou homolí z dobropolského pískovce.
Na mohyle se nachází reliéf kalichu, datum odhalení a několik pamětních desek. Původní kamenné nápisy však už krátce po vzniku památníku poškodili vandalové. Roku 1893 je nahradily železné desky z pečecké slévárny Suchý, Jouza a spol. Další desky pak na podstavci přibývaly podle toho, jak se k pamětnímu místu hlásily různé spolky a organizace. Poslední z nich byla osazena v roce 2014.
Krajina kolem Lipan ukrývá další příběhy
Mohyla stojí nad místní částí Lipany, která správně náleží k obci Vitice. V jejím okolí se kdysi nacházela ves Lipská, doložená v písemných pramenech už ve 14. století. Podle obecních historických materiálů pravděpodobně zanikla právě v souvislosti s bitvou. Dnešní název Lipany tak připomíná nejen obec, ale i starší osídlení a události, které krajinu navždy poznamenaly.
Místo má i své lidové tradice. S Prokopem Holým je spojována pověst o takzvaném Prokopově smrku. Tu je ale třeba vnímat jako místní vyprávění, nikoli jako bezpečně doložený údaj o přesném místě vojevůdcova úmrtí nebo pohřbení.
Okolí mohyly je zajímavé také jako vyhlídkové místo. Po rekonstrukci areálu v roce 1990 zde přibyly chodníky, parkoviště pro osobní automobily, informační prvky, pamětní desky a nová zeleň. Návštěva proto může být krátkou zastávkou při poznávání Vitic, Lipan, Kouřimska a Českobrodska.
Památník, který stále žije
Lipanská mohyla není pouze němým pomníkem. Od svého odhalení se u ní konaly vzpomínkové poutě a veřejná shromáždění. V letních měsících sem podle obce míří také turisté a školní výpravy, pro které je zdejší prostor názornou učebnicí dějin v krajině.
Při příležitostných historických rekonstrukcích se okolí vrací do atmosféry 15. století. Program obvykle doplňuje dobový trh, vojenský tábor, ukázky šermu, historických zbraní a řemesel i komentovaná bitevní scéna. Termíny a podmínky těchto akcí se mohou měnit, proto je vhodné ověřit je před cestou u pořadatelů.
Za kulturní památku je mohyla považována od roku 1965 a od roku 1995 je součástí ochranného pásma Památníku bitvy u Lipan. K monumentu lze zamířit podle označení Lipany nebo Vitice; jako orientační bod poslouží také nedaleká Kouřim, která však není správní obcí památníku. Oficiálně uváděné souřadnice místa jsou přibližně 50° 1′ 42,588″ N, 14° 56′ 13,62″ E.