Na první pohled může působit jako kus divoké přírody, který si vystačí sám. Národní přírodní památka Na požárech v Českém lese je však také ukázkou krajiny, o niž se musí pravidelně pečovat. Bez kosení, odstraňování náletových dřevin a pastvy by rašelinné louky postupně zarostly a řada vzácných druhů by přišla o své prostředí.
Mozaika mokřadů u zaniklé Jedliny
Chráněné území má rozlohu 78,5661 hektaru, v běžných materiálech se proto zaokrouhleně mluví přibližně o osmdesáti hektarech. Leží v CHKO Český les, v katastrálním území Jedlina, a současně je součástí evropsky významné lokality Na požárech. Administrativně spadá pod obec Lesná v Plzeňském kraji. Rozvadov může sloužit jako orientační bod pro širší okolí, nikoli však jako obec, pod kterou je památka vedena.
Území tvoří pestrá mozaika rašelinných luk, přechodových rašelinišť, vrchovišť, smilkových trávníků a rákosin. Místy se objevují také plochy s pionýrskými dřevinami. Právě střídání různě vlhkých stanovišť dává lokalitě její výjimečnost a umožňuje zdejší soužití rostlin a živočichů s velmi odlišnými nároky.
Rostliny, které připomínají sever
Jedním ze symbolů Na požárech je drobná keříčkovitá vrba borůvkovitá. V české krajině jde o neobvyklý druh, který dobře zapadá do charakteru chladných rašelinišť. Roste zde také klikva bahenní, všivec lesní a na vhodných místech masožravá rosnatka okrouhlolistá. Nápadné jsou ve velkém se vyskytující suchopýry, jejichž bílé chomáčky dodávají mokřadním loukám osobitý vzhled.
Na zdejší prostředí je navázán například perleťovec severní, vzácný motýl, jehož živnou rostlinou je právě klikva bahenní. Odborníci zde uvádějí také hnědáska rozrazilového a hnědáska jitrocelového. Mezi méně nápadné, ale významné obyvatele patří vzácní pavouci považovaní za glaciální relikty, tedy pozůstatky chladnějších období. Nápadným druhem je lovčík mokřadní, jeden z největších pavouků, s nimiž se lze v Česku setkat. V lokalitě byl nověji zaznamenán také kriticky ohrožený střevlík Ménétriésův.
Otevřená krajina nevzniká sama
Na podobě zdejších luk se po staletí podílelo hospodaření lidí. Po vystěhování obyvatel z pohraničí však pravidelná péče ustala a území začalo zarůstat smrky a vrbami. Cenné otevřené plochy se dochovaly jen v menších enklávách. Návrat k pestřejší krajině proto vyžadoval cílený zásah.
V letech 2018 až 2023 se při obnově péče podařilo odstranit přibližně 1 200 kubíků dřevní hmoty a odvézt asi 2 800 tun biomasy. Na tuto práci navázalo kosení a prakticky celosezónní oplůtková pastva ovcí a jaků. Zvířata pomáhají udržovat louky otevřené, omezují zarůstání a vytvářejí podmínky, v nichž mohou přežívat druhy vázané na nízkou, pravidelně narušovanou vegetaci.
Pohraniční příroda s pohnutou minulostí
Na požáry nejsou zajímavé pouze přírodovědně. Leží v krajině u zaniklé obce Jedlina, jejíž osud připomíná proměny západního pohraničí. Historicky zde žil také tetřívek obecný. Jeho populaci výrazně zasáhlo otevření pěšího hraničního přechodu Jedlina v roce 1994, spojené se zvýšeným rušením a pytláctvím. V letech 1994 a 1995 se zde podle dostupných údajů prakticky nedocházelo k toku a rozmnožování.
Historické zmínky o tetřívkovi proto nelze chápat jako příslib běžného pozorování. AOPK uvádí také pozorování jeřábka lesního z roku 2019, ani tento druh však není možné návštěvníkům prezentovat jako jistý zážitek. Výskyt vzácných živočichů závisí na sezóně, počasí i konkrétním místě a je především předmětem odborného monitoringu.
Jak se chovat při návštěvě
Národní přírodní památka Na požárech je cenná právě díky citlivé rovnováze mezi vodou, rašeliništi, loukami a živými organismy. Při pohybu v území je proto nutné respektovat režim CHKO i samotné památky, nevstupovat bezdůvodně mimo cesty a přístupné trasy a nerušit živočichy. Opatrnost je důležitá také v období rozmnožování ptáků a v místech, kde se pasou ovce nebo jaci.
Kdo sem zamíří, neměl by očekávat atrakci s přesně připraveným okruhem ani jisté setkání se vzácným druhem. Odměnou je spíše tichá pohraniční krajina, v níž lze vnímat severní ráz rašelinišť, stopy někdejšího osídlení i současnou snahu vrátit mokřadním loukám jejich původní otevřenost.