Národní galerie Praha není jediná budova, ale rozsáhlá síť míst, v nichž se potkává umění s architekturou a historií. Ve Veletržním paláci čeká návštěvníky moderní a současné umění, na Hradčanech staré mistrovství renesance a baroka a u Vltavy středověký svět spojený s Anežkou Českou. Během několika návštěv tak lze projít více než sedm století evropské kultury.
Veletržní palác od moderny po současnost
Funkcionalistický Veletržní palác vznikl v letech 1925 až 1928 podle návrhu Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Původně sloužil Pražským vzorkovým veletrhům a ve své době patřil k největším stavbám tohoto druhu na světě. Po rozsáhlém požáru v roce 1974 prošel dlouhou rekonstrukcí a od roku 1976 je spojen s Národní galerií Praha.
Jeho velkorysé interiéry dnes hostí čtyři hlavní sbírkové expozice. Umění dlouhého století sleduje období od roku 1796 do 1918 a ukazuje české umění v evropských souvislostech. Vedle Josefa Mánesa, Antonína Slavíčka a Františka Kupky se zde návštěvník setká také s díly Gustava Klimta, Pabla Picassa, Edvarda Muncha nebo Egona Schieleho.
Expozice První republika připomíná výtvarnou kulturu Československa mezi lety 1918 a 1938. Zastoupeni jsou například Václav Špála, Josef Čapek, Jindřich Štyrský a Toyen, ale také zahraniční autoři, jejichž díla československý stát ve 20. a 30. letech nakupoval ve Francii. Poválečnou architekturu a každodenní život socialistického Československa přibližuje projekt Architektura všem, doplněný fotografiemi, filmy, designem a publikacemi.
Nejmladší období představuje expozice Konec černobílé doby. Více než 300 děl ze sbírek galerie sleduje proměny českého umění od druhé světové války až do roku 2021. Neomezuje se přitom na jednoduché dělení na oficiální a zakázanou tvorbu, ale staví vedle sebe různé přístupy, témata i umělecké postoje.
Schwarzenberský palác a svět starých mistrů
Na Hradčanském náměstí se umění odehrává v kulisách renesančního Schwarzenberského paláce. Rezidence vznikla po požáru Hradčan v roce 1541 pro Jana IV. Popela z Lobkowicz a dokončena byla roku 1567. Charakteristickou sgrafitovou výzdobu získala až při úpravách v 19. století.
Expozice Staří mistři I představuje evropské umění 16. až 18. století. Domácí tvorba zde není izolována od okolního světa: obrazy a sochy ukazují, jak se v českém prostředí promítaly antické inspirace, renesanční podněty, barokní dramatičnost i myšlenky osvícenství. Mezi zastoupenými jmény jsou Albrecht Dürer, Lucas Cranach starší, El Greco, Peter Paul Rubens, Rembrandt, Karel Škréta nebo Petr Brandl.
Šternberský palác: druhá část příběhu
Barokní Šternberský palác vznikal v letech 1699 až 1708 pro hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka. S Národní galerií je spojen mimořádně pevně: v letech 1811 až 1871 zde sídlila Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní instituce.
Staří mistři II navazují na expozici ve Schwarzenberském paláci a společně vytvářejí jeden celek. Pozornost si zaslouží kolekce ikon, italské malířství 14. a 15. století i německé a rakouské umění 17. a 18. století. Zastoupeni jsou například Georg Flegel, Paul Troger, Johann Michael Rottmayr, Simon Vouet, Bartolomé Esteban Murillo nebo Francisco José Goya. Od dubna do září lze návštěvu doplnit procházkou v palácové zahradě, kde jsou mezi stromy instalována díla českého moderního sochařství.
Anežský klášter spojuje umění s místem
Klášter svaté Anežky České je jedním z nejpůsobivějších míst Národní galerie. Dvojklášter klarisek a menších bratří založila Anežka Přemyslovna na počátku 30. let 13. století. Areál, který patří mezi národní kulturní památky, dodnes uchovává podstatnou část původní středověké dispozice.
V patře se nachází expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropě 1200–1550. Více než 200 exponátů představuje malířství, sochařství i umělecké řemeslo. Česká díla jsou zde zasazena do vztahů s Franky, Rakousy a Saskem. Výstava připomíná mimo jiné Mistra Svatojiřského oltáře, Mistra Litoměřického oltáře nebo Mistra Oplakávání Krista ze Žebráku. V přízemí lze poznat historii dvojkláštera a jeho zakladatelky, součástí areálu je také lapidárium.
Klášterní zahrady jsou přístupné zdarma a nabízejí architektonický okruh i téměř dvě desítky soch současných českých autorů. Zajímavým doplňkem je mobilní aplikace Skrytá tajemství středověkých obrazů, která interaktivně přibližuje deskové malby.
Praktické informace pro návštěvu
Veletržní palác najdete v Dukelských hrdinů 47 v Praze 7, Schwarzenberský a Šternberský palác na Hradčanském náměstí a Anežský klášter v ulici U Milosrdných. Běžná otevírací doba sbírkových expozic bývá od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou, před cestou je však vhodné ověřit aktuální stav na stránkách galerie. Děti do 15 let mají vstup zdarma.
Výraznou příležitostí bude 28. října 2026, kdy Národní galerie Praha avizuje bezplatný vstup do všech osmi sbírkových expozic od 9 do 17 hodin. Program zahrne také Salmovský palác a expozici Umění Asie napříč prostorem a časem. V roce 2026 navíc galerii připomíná projekt NGP 230 let, umístěný ve Veletržním paláci.