Pod Staroměstskou radnicí se nachází místo, které většina návštěvníků nikdy neuvidí. Cizinecký vstup je historická kanalizační komora stará více než 120 let. Pražské vodovody a kanalizace ji popisují jako někdejší ukázkové technické dílo, kterým se radní chlubili zahraničním návštěvám. Dnes jde o výjimečně zpřístupňovaný prostor pod jedním z nejznámějších pražských náměstí.
Radnice, která rostla po částech
Staroměstská radnice vznikla 18. září 1338. Král Jan Lucemburský tehdy udělil Starému Městu privilegium zřídit vlastní sídlo městské samosprávy. Základem se stal gotický dům Wolflina z Kamene, k němuž město postupně připojovalo další měšťanské domy a stavební části.
Mohutná věž byla dokončena roku 1364. Měří 69,5 metru a její ochoz se nachází přibližně 42 metrů nad zemí. Výhled na střechy historického centra, Staroměstské náměstí i vzdálenější části Prahy patří k hlavním důvodům, proč se na radnici vydat. Věž je přístupná také návštěvníkům s omezenou pohyblivostí, zatímco historické interiéry bezbariérové nejsou.
V prvním patře věže se nachází arkýřová kaple Panny Marie, dokončená a vysvěcená roku 1381. Její arkýř představuje výraznou ukázku gotické architektury druhé poloviny 14. století. Ve druhém patře nového traktu vznikla po rozšíření radnice radní síň. Dochovala se v podobě z počátku 15. století a kromě jednání městské rady sloužila také jako místo soudních přelíčení.
Místo, kde se rozhodovalo o českých dějinách
Radnice nebyla jen úřadem. Během husitské revoluce se stala jedním z politických center staroměstského městského stavu. Roku 1458 zde byl českým králem zvolen Jiří z Poděbrad.
Významné události se odehrávaly také v její novější historii. Východní novogotické křídlo během Pražského povstání 8. května 1945 vyhořelo a bylo zcela zničeno. Obnoveno už nikdy nebylo, takže dnes z něj zůstává pouze fragment zdiva u věže. Radnice byla za bojů těžce poškozena a její podzemí tehdy sloužilo jako lazaret i jako jedno z center odporu proti nacistům.
Podzemní Praha starší než samotná radnice
Největší překvapení čeká návštěvníky pod úrovní dnešních ulic. Románsko-gotické podzemí připomíná dobu, kdy bylo Staré Město výrazně níže. Ve 13. století se kvůli protipovodňovým úpravám zvýšil terén. Přízemí starších románských domů se tak ocitla pod novou úrovní ulic a začala sloužit jako sklepy.
V podzemí se dochovaly části původních měšťanských domů, románské zdivo, gotické žebrové klenby i průjezdy. V rohovém domě U kohouta lze vidět původní dvoudílné románské přízemí z doby kolem roku 1200. Pozoruhodným dokladem proměny města je také někdejší středověká ulička mezi dvěma domy. Při zvyšování terénu nebyla zasypána, ale zaklenuta, a nový gotický dům vznikl nad ní.
Právě tady je dobře patrné, že historické centrum není pouze souborem fasád. Praha se v průběhu staletí doslova vrstvila na sebe a její starší podoba zůstala ukrytá pod tou dnešní.
Orloj mezi legendou a digitálním modelem
Radniční věž proslavil také Staroměstský orloj. Roku 1410 jej na věž umístil hodinář Mikuláš z Kadaně, přibližně o osmdesát let později mechanismus zdokonalil Hanuš z Růže. Známá pověst o tom, že byl Hanuš za své dílo oslepen, je však legendou, nikoli spolehlivě doloženou historií.
Do mechanismu, který běžně není návštěvníkům přístupný, lze nahlédnout prostřednictvím digitálního 3D modelu instalovaného v Rytířském sále. Digitální dvojče vzniklo ve spolupráci CESNET, Prague City Tourism a společnosti st.dio. Nejde jen o atrakci, ale také o podrobnou dokumentaci a názorný způsob, jak pochopit fungování slavného stroje.
Cizinecký vstup pod Staroměstským náměstím
Komora pod radnicí je spojena se stokou A, která vede Pařížskou ulicí, pod Čechovým mostem, Korunovační ulicí a Stromovkou až k Ústřední čistírně odpadních vod v Bubenči. Její délka přesahuje tři kilometry. V místě pod radnicí se sbíhají sběrače z prostoru Malého náměstí a ulic Melantrichovy, Železné a Celetné.
Stoka je vyzděna z hladkých kanalizačních cihel a má vejčitý profil. Takové provedení pomáhá hydraulickému proudění, omezuje zachytávání nečistot a zároveň zvyšuje statickou odolnost konstrukce. Pražskou kanalizační síť navrhl anglický inženýr William Heerlein Lindley jako jednotný systém, který měl chránit město před povodněmi a odvádět odpadní vody směrem k Bubenči. Podle materiálů PVK vznikl Cizinecký vstup jako ukázkové místo na přání císaře Františka Josefa I.
PVK plánují mimořádné komentované prohlídky Cizineckého vstupu na 19., 20. a 22. září 2026. Vstup je zdarma, vyžaduje však registraci; k 31. srpnu byla kapacita obsazena a případná místa mohou vzniknout jen po odhlášení. Účastníci potřebují pevnou obuv, musí být starší šesti let a vstupují na vlastní riziko.
Staroměstská radnice je národní kulturní památkou od roku 1962. Nabízí tak výjimečný pohled na Prahu v několika vrstvách zároveň: jako sídlo městské moci, gotickou památku, vyhlídku, místo spojené s dějinami českého státu i jako technickou stavbu ukrytou hluboko pod dlažbou náměstí.