Na první pohled tu návštěvník nenajde mohutnou zříceninu s dochovanými věžemi. Přesto patří Nevděk u Žlutic k místům, kde lze dobře vnímat půdorys a obrannou logiku zaniklého středověkého hradu. Na výrazném kopci přibližně kilometr jižně od města se dochovaly především terénní stopy – obvodové valy, příkopy, zbytky hradního jádra a kameny vyzděná studna.
Hrad z husitské doby měl chránit Žlutice
Hrad vznikl ve 40. letech 15. století, kdy jej nechal vybudovat husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Původně se mu říkalo Nový hrad. Jeho poloha nebyla náhodná: vrchol nad údolím Střely poskytoval dobrý přehled o okolí a zároveň představoval obtížně dosažitelný cíl pro případný útok.
Nevděk nebyl izolovaným sídlem. Spolu s městským opevněním, městským hradem a hradem Mazanec na opačné straně Žlutic tvořil širší obranný systém. Ten odpovídal poměrům neklidného 15. století, poznamenaného husitskými válkami a rychlým vývojem vojenské techniky. Výhodou kopce bylo také to, že hrad nebyl snadno ohrozitelný dělostřeleckou palbou z běžně dostupných pozic.
Co lze na místě rozeznat dnes
Podle archeologických poznatků mělo hradní jádro přibližně okrouhlý tvar. Stály v něm dvě palácové budovy, nechyběla studna a vstup zřejmě chránila věžovitá nebo čtverhranná brána. Opevnění doplňovaly mohutné valy a příkopy, jejichž pozůstatky jsou v terénu stále patrné.
Nejzajímavější je, že návštěva Nevděku nevyžaduje představivost pouze u samotných budov. I bez zachovaných zdí lze z tvaru terénu odhadnout, kudy vedla obranná linie a kde se nacházelo hradní jádro. Poměrně dobře se dochovala také kameny vyzděná studna. Vegetace však postupně stopy zakrývá, a proto může lokalita při běžné procházce působit nenápadněji, než napovídá její historie.
Od Nového hradu k názvu Nevděk
Jméno Nevděk je v písemných pramenech doloženo nejpozději v roce 1548. S jeho vznikem se spojuje vyprávění o vdově, která po zničení hradu naříkala nad nevděkem osudu. Tento příběh patří k místní tradici, není však historicky potvrzeným vysvětlením názvu.
Jisté je, že hrad postupně ztrácel význam už na počátku 16. století. Jako pustý je uváděn nejpozději v průběhu 16. století, přičemž úplné opuštění a zánik udržovaného sídla se spojuje také s průběhem 17. století. Podle městských historických materiálů se v období třicetileté války staly rozvaliny pro obyvatele Žlutic spíše hrozbou a mohly být rozebírány či rozvalovány. I proto dnes na kopci nenajdeme výraznou nadzemní zříceninu.
Krátký výlet ze Žlutic
Pozůstatky hradu jsou podle městských turistických materiálů volně přístupné. Ze Žlutic k nim vede okružní žlutě značená turistická trasa. Město může být praktickým výchozím bodem také pro další poznávání okolí; u Hradského Dvora lze pokračovat směrem k vrchu Vladař.
Nevděk ocení především návštěvníci, kteří rádi objevují místa bez velkých návštěvnických areálů a učí se číst krajinu. Nejde o výlet za zachovanou architekturou, ale za příběhem ukrytým ve tvarech svahu, příkopů a valů. Hradní kopec navíc připomíná, jak úzce byly Žlutice ve středověku spojené s okolní krajinou a jak důležitou roli hrála poloha při obraně města.
Lokalita je vedena jako významné archeologické místo a území s archeologickými nálezy. Při návštěvě je proto nutné zůstat ohleduplný: nezasahovat do terénu, nic nevykopávat ani nesbírat případné nálezy. Právě nenápadné zbytky mohou mít pro poznání minulosti větší cenu, než se na první pohled zdá.