Mohutný hranolový donjon vystupující mezi stromy, zbytky hradeb a hluboké příkopy. Nový Herštejn nepůsobí jako uhlazená památka s pokladnou a prohlídkovou trasou, ale jako skutečný lesní hrad, jehož obranný charakter je patrný na každém kroku. Zřícenina stojí na vrchu Herštýn ve výšce přibližně 681 metrů nad mořem, asi tři kilometry severovýchodně od Kdyně.
Hned na začátku je přitom dobré opravit častou územní záměnu. Nový Herštejn neleží v Kanicích, ale v katastrálním území Němčice u Kdyně v Plzeňském kraji. Kanice jsou jinou lokalitou, kde se nachází zřícenina Netřeb, někdy označovaná také jako Nový Rýzmberk.
Hrad na neklidné hranici
Počátky Nového Herštejna nejsou úplně jednoznačné. Nejstarší možná zmínka se spojuje s rokem 1272 a Protivcem z Herštejna, jistě doložený je však až písemný záznam z roku 1348. Tradičně se založení hradu připisuje Buškovi II. z Velhartic na přelomu 13. a 14. století. Odborné podklady ovšem připouštějí i vznik už ve třetí čtvrtině 13. století.
Ve 14. století hrad získali páni z Velhartic a vytvořili zde samostatnou rodovou větev Herštejnských z Velhartic. Mezi významné držitele patřil Ješek z Velhartic, královský maršálek, a později jeho syn Jan. Poloha v česko-bavorském pohraničí přinášela hradu nejen strategický význam, ale také opakované konflikty. Jan z Velhartic se dostal do sporů s Rožmberky a podle archeologických poznatků mohl být hrad za husitských válek vypálen.
Rozhodující rána přišla během česko-bavorských střetů v letech 1474 až 1475. Bavorská vojska hrad dobyla, vypálila a pobořila; Jan Herštejnský padl do zajetí. Podle historika Augusta Sedláčka se tak stalo po Hromnicích roku 1475. Zříceninu později koupil Půta Švihovský z Rýzmberka a hrad byl zřejmě částečně obnoven. Jakmile však Švihovští získali sousední Rýzmberk, Nový Herštejn pro ně ztratil význam. V první polovině 16. století byl opuštěn a nejpozději kolem poloviny století se uvádí jako pustý.
Donjon, bašty a Panenská věž
Areál má nepravidelný trojúhelníkový půdorys. Horní hrad chránil mohutný čtverhranný donjon o rozměrech přibližně 16,6 krát 15,6 metru. Věž měla nejméně tři podlaží a dodnes je nejvýraznější dochovanou částí celého hradu. Kolem ní se rozkládal dolní areál s obvodovou hradbou, která místy dosahovala výšky osmi až deseti metrů.
Opevnění doplňovaly příkopy, valy a bašty. Návštěvník může v terénu rozpoznat také pozůstatky hospodářských staveb, vstupních konstrukcí a cisternu vytesanou ve skále. Právě díky terénním reliktům si lze poměrně dobře představit, jak rozsáhlá a důkladně chráněná pohraniční pevnost kdysi bývala.
Jedním z nejzajímavějších míst je objekt označovaný jako Panenská věž nebo Panenská bašta. Z hlediska stavby šlo o později přistavěný obranný prvek s polokruhovou věžicí, který chránil první hradní bránu. Romantické jméno však dalo vzniknout mnohem známější pověsti.
Tři dcery zazděné za hradbami
Podle vyprávění ukryl Jan Herštejnský během obléhání své tři dcery v menší věži a nechal vchod zazdít. Dívky tam měly zemřít hladem a žízní, protože hradní obránci podlehli nepřátelům. Od této tragédie se měl odvozovat název Panenská věž.
V některých místních verzích zůstává ve věži ukrytý také poklad. Přízraky tří dívek se prý zjevují na Květnou neděli a čekají na mladíka, který je vysvobodí. Skutečné obléhání hradu Bavory v roce 1475 pověsti poskytlo působivé historické pozadí, samotné zazdění dívek, poklad ani jejich zjevování však doložené nejsou. Jde o folklorní příběh, který se k ruinám připojil až později.
Zřícenina uprostřed cenného lesa
Nový Herštejn není zajímavý jen kvůli kamenným pozůstatkům. Hradní kopec obklopuje přírodní rezervace Herštýn, vyhlášená už na konci roku 1933. Chráněný prostor o rozloze přibližně 14 hektarů ukrývá více než dvě stě let starý smíšený listnatý les s buky, duby, lípami a jasany.
Ve zdejších suťových lesích a květnatých bučinách rostou například áron plamatý, měsíčnice vytrvalá, lilie zlatohlavá nebo česnáček lékařský. Při návštěvě je proto vhodné zůstávat na cestách a respektovat případné informační či zákazové tabule. Starý les je stejně cennou součástí místa jako samotné zdivo.
Tip pro výlet od Kdyně
Ke zřícenině vede turistická stezka ze Kdyně. Nový Herštejn je volně přístupný lesní areál bez běžné pokladny a pravidelných prohlídek, takže je třeba počítat s nerovným terénem, srázy a nestabilními zbytky zdiva. Na konstrukce není bezpečné vstupovat.
Výlet lze spojit s návštěvou nedalekého Rýzmberka, rozhledny Koráb nebo archeologického hradiště Příkopy. Praktické informace o aktuální trase a stavu značení poskytne Turistické informační centrum Kdyně v Muzeu příhraničí. Nový Herštejn tak může být cílem samostatné procházky i součástí širšího poznávání krajiny kolem Kdyně.