Jen málokteré místo v Česku nabídne na tak malém prostoru tolik různorodých památek jako Rabštejn nad Střelou. Historické městečko sevřené hlubokým údolím řeky dnes administrativně patří k Manětínu, přesto si zachovalo vlastní výrazný charakter. Právě díky své minulosti bývá označováno za nejmenší historické město v Česku. Přesnější je mluvit o bývalém historickém městě nebo historickém městečku – Rabštejn totiž od roku 1980 není samostatným městem.
Od hradu k městským právům
První písemná zmínka o Rabštejně pochází z roku 1269. Zásadní období přišlo po roce 1321, kdy panství získal Oldřich Pluh, významný šlechtic spojený s králem Janem Lucemburským. Z původního hrádku měl vzniknout důležitější hrad a kolem něj opevněné městečko.
Rabštejn získal 21. září 1337 pražské městské právo. O několik desetiletí později přešel do královského majetku a Karel IV. mu roku 1375 udělil právo vybírat clo. Městečko tak neleželo stranou dění, ale kontrolovalo důležitou obchodní cestu. Jeho strategický význam připomínají také zbytky hradeb, bastionů, věží a městských bran.
Most, po kterém stále vede silnice
Nejvýraznější památkou Rabštejna je kamenný most přes Střelu. Dvouoblouková gotická stavba se nejčastěji datuje do let 1335 až 1340, někdy se uvádí obecně období kolem roku 1330. Jisté však je, že jde o mimořádně starou dopravní stavbu, která dodnes neslouží jen jako historická připomínka.
Přes most vede silnice II/206 a po jeho kamenné konstrukci stále projíždějí automobily. Památkově chráněný most tak zůstává součástí běžného provozu, což je v rámci Plzeňského kraje neobvyklé. Náročná oprava, dokončená v srpnu 2020, řešila mimo jiné podemílání opěr a poškození středního pilíře vodou. Při obnově se vrátily také některé historické prvky, například chrliče a dřevěný ledolam.
U mostu stojí sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Vojtěcha, smírčí kříž s letopočtem 1584 a hostinec U Kamenného mostu. Právě odtud je příjemné vystoupat údolím do městečka a postupně objevovat jeho památky.
Zámek, kostel a dvě hradní stopy
Rabštejnský zámek vznikl přestavbou původního hradu. Po požáru získal v 16. století renesanční podobu a na začátku 18. století byl upraven barokně. S areálem jsou spojeny rody Šliků, Pöttingů a Lažanských. Na jižní straně zámku stojí kostel Panny Marie Sedmibolestné, vybudovaný v letech 1766 až 1767 podle návrhu Anselma Luraga.
S kostelem souvisí také historie řeholních komunit. Před servity v Rabštejně působili karmelitáni, jejichž zdejší komunita fungovala v letech 1483 až 1532. Později zde vznikl servitský klášter, který byl po svém zrušení v roce 1767 spojen s kostelem a farní správou.
Na protějším hřebeni se ukrývá zřícenina hrádku Sychrov. Areál o rozměrech přibližně 60 krát 40 metrů je poprvé písemně doložen v roce 1439. Nejlépe dochovanou částí je spodní partie okrouhlého bergfritu. Spolu se zříceninou původního rabštejnského hradu připomíná, že zdejší sídlo mělo ve středověku hned několik obranných bodů.
Břidlice, mlýny a stezka údolím Střely
Rabštejn však není jen souborem hradů a barokních staveb. Na náměstí najdete roubené a hrázděné domy z 18. a 19. století, barokní sochy i muzeum umístěné v jednom z nejstarších zdejších domů. Dalšími zastaveními mohou být židovský hřbitov, soustava vodních mlýnů a pozůstatky opevnění z let 1936 až 1938.
K místní krajině patří také lomy na pokrývačskou břidlici. Podle místních informačních materiálů se rabštejnská břidlice používala jako střešní krytina i na významných stavbách, například na Pražském hradě či Karlštejně. Dnes lomy zarůstají přírodou a stávají se součástí působivé scenérie.
Nejlepší způsob, jak Rabštejn poznat, představuje pěší okruh a naučná stezka Rabštejn–Střela. Trasa měří podle způsobu vedení přibližně sedm až osm kilometrů a spojuje historii města s přírodou údolí. Vede kolem hradních lokalit, opevnění, vyhlídky Hraběcí kříž, židovského hřbitova, břidlicových lomů i mlýnů.
Po dešti mohou být některé úseky úzké, skalnaté a kluzké; před cestou je vhodné ověřit aktuální stav stezky. Rabštejn má omezené parkovací možnosti a most je stále silnicí, proto je při prohlídce třeba počítat s provozem. Interiéry zámku, muzea či kostela navíc nemusejí být přístupné každý den. Venkovní okruh ale nabízí dostatek důvodů, proč se do tohoto nevelkého místa nad Střelou vydat.