Nejstarší tisy v okolí Netřebu mohou být staré přibližně 600 až 720 let. Některé z nich tak podle odhadů rostly už v době, kdy na blízkém skalnatém hřbetu stál středověký hrad. Právě spojení starobylého lesa a nenápadné, ale dobře čitelné zříceniny dělá z Netřebu u Kanic jedno z pozoruhodných míst Domažlicka.
Výlet sem není návštěvou klasického hradu s pokladnou a prohlídkovou trasou. Netřeb je spíše archeologickou lokalitou v lese, kde jednotlivé zbytky zdiva doplňují terénní stopy někdejšího opevnění. Odměnou je klid, přírodní scenérie a možnost vnímat, jak se kulturní památka postupně stala součástí okolního lesa.
Malý hrad s obytnou věží
Hrad leží přibližně 1,4 kilometru jihovýchodně od Kanic, na ostrohu vrcholu označovaného jako Zelná Čepice. Podle archeologických údajů vznikl v první polovině 14. století zásluhou pánů z Rýzmberka a původně nesl jméno Nový Rýzmberk. Kanická tradice spojuje jeho založení pravděpodobně s Děpoltem z Rýzmberka. Jisté je, že od 15. století se začalo používat jméno Netřeb a hrad koncem 15. století patrně zpustl. Jako opuštěný je písemně doložen roku 1528.
Rozlohou nevelký hrad měl podélné jádro. Jeho nejvýraznější stavbou byl donjon, tedy mohutná obdélná věž, která spojovala obytnou a obrannou funkci. Byla začleněna do obvodové hradby a měla ploché stropy. Jižní stranu chránil příkop vysekaný ve skále, jehož pozůstatek je v terénu stále patrný.
Z původní stavby zůstaly části jižní a západní stěny věže, úseky obvodového opevnění a také okenní špaleta či kapsy po trámech. Návštěvník zde neuvidí rozsáhlé paláce ani vysoké hradby, přesto lze z dochovaných fragmentů a tvaru terénu poměrně dobře vyčíst, jak byl hrad uspořádán. Příběh o zániku v důsledku mohutného požáru se objevuje v regionálních materiálech, není však bezpečně potvrzený.
Rezervace, kde přežívají staré tisy
Přírodní rezervace Netřeb chrání především smíšené svahové a suťové lesy s přirozeným výskytem tisu červeného. Území o rozloze přibližně 20,5 hektaru leží zhruba v nadmořské výšce 510 až 620 metrů a zároveň patří mezi evropsky významné lokality.
Počet tisů se v různých inventarizacích liší podle období a způsobu počítání. Bezpečné je mluvit o stovkách stromů. Nejstarší jedinci mohou dosahovat věku několika staletí, zatímco obnova porostu je podstatně složitější. Mladé stromky ohrožuje především okus spárkatou zvěří. Ochrana proto nespočívá jen v ponechání starých velikánů, ale také v podpoře nové generace.
Netřebský genetický materiál se využívá i pro pěstování sazenic určených k obnově tisů v Českém lese a okolí. Od sběru semen po životaschopnou sazenici vhodnou k výsadbě přitom může uplynout pět až šest let. Rezervace tak není jen působivým lesem s památnými stromy, ale také místem, kde je dobře vidět náročnost dlouhodobé ochrany přírody.
Hájová květena i vzácný mech
Podrost rezervace doplňuje bohatá hájová květena. V odborných a regionálních popisech se uvádí například lilie zlatohlavá, jaterník podléška nebo třezalka horská. Jejich výskyt však samozřejmě neznamená, že je návštěvník při každé cestě uvidí. Dalším předmětem ochrany je stabilní populace mechu dvouhrotce zeleného, který patří k méně nápadným, ale cenným obyvatelům zdejšího lesa.
Právě nenápadnost je pro Netřeb typická. Les ukrývá zbytky hradu, vzácné dřeviny i drobné organismy, kterých si člověk při rychlém průchodu nemusí všimnout. Vyplatí se proto zpomalit a vnímat nejen zdivo, ale také okolní svahy, kameny, staré kmeny a světelné poměry v porostu.
Krátký pěší výlet z Kanic
Nejjednodušší přístup vede z Kanic po žluté turistické značce. Trasa měří přibližně 1,3 až 1,5 kilometru a stoupá lesní cestou k hřebeni. Značené přístupy existují také z okolních obcí Hradiště, Všepadly a Úboč, pro kratší výlet je však nejpraktičtější právě Kanice.
Počítat je potřeba s kamenitým a místy nerovným povrchem, příkrými svahy a pozůstatky příkopů i zdiva. Pevná obuv je vhodná zejména po dešti, kdy mohou být lesní cesty kluzké. Zřícenina je podle dostupných turistických údajů volně přístupná, bez běžného návštěvnického provozu a zázemí. Není proto jisté parkování, občerstvení ani toalety přímo u lokality.
Netřeb je kulturní památkou i archeologicky chráněným územím a současně přírodní rezervací. Návštěva by proto měla zůstat šetrná: držet se značených cest, nevstupovat do nestabilního zdiva, neodnášet kameny a nepoškozovat tisy ani další rostliny. Největší hodnotou místa je právě to, že zde vedle sebe přežívají stopy dávného sídla a živý les.