Jen kousek od rušných tras kolem Pražského hradu se otevírá ulička, která působí jako zapomenutý kout staré Prahy. Nový Svět tvoří drobné domy, nepravidelná zástavba a dlážděná cesta, jež se vine podél někdejšího toku Brusnice. Místo není skanzenem ani uzavřenou památkou, ale stále živou obytnou částí Hradčan.
Právě kontrast s monumentálními paláci, kostely a návštěvnickým ruchem v okolí dává Novému Světu jeho kouzlo. Člověk tu zůstává v bezprostřední blízkosti nejznámějších pražských památek, přesto se ocitá v prostředí, které má mnohem komornější měřítko.
Od předměstí k historické čtvrti
Oblast se začala osidlovat přibližně v polovině 14. století. Po roce 1360 byla spolu s okolím začleněna do nových hradeb budovaných za vlády Karla IV. Samotné označení Nový Svět se však podle městských podkladů prosadilo až na přelomu 16. a 17. století, v době Rudolfa II.
První obyvatelé byli často lidé spojení služebními povinnostmi k Pražskému hradu. Zatímco reprezentativnější části Hradčan postupně zaplnily paláce a církevní stavby, Nový Svět zůstal skromnější obytnou lokalitou. Jeho dnešní charakter tak nevytvářejí velkolepé budovy, ale především malé domy, úzká uliční síť a trasa staré cesty směrem ke Střešovicím.
Požáry, které změnily podobu místa
Historie Nového Světa nebyla bezstarostná. Lokalitu výrazně poškodily dva velké požáry – první v roce 1420 během husitských válek, druhý roku 1541 při ničivém požáru Malé Strany a Hradčan. Tehdejší zástavba byla z velké části dřevěná, a proto oheň představoval mimořádné nebezpečí.
I tyto události pomáhají vysvětlit, proč dnešní Nový Svět nepůsobí jako jednolitě dochovaný středověký celek. Jeho kouzlo spočívá spíše v měřítku a atmosféře než v jediné dominantě. Při procházce je možné vnímat nepravidelnost ulice, postupně vrstvenou zástavbu i rozdíl mezi prostými domy a okázalejšími stavbami v sousedství.
Domovní znamení jako mapa uličky
Jedním z nejzajímavějších detailů jsou domovní znamení. V době, kdy číslování domů nebylo běžným způsobem orientace, pomáhaly názvy rozpoznat jednotlivá stavení. Na Novém Světě se dochovaly názvy jako U Zlatého pluhu, U Zlatého slunce, U Zlaté hrušky, U Zlatého hroznu, U Zlatého stromu nebo U Zlatého raka.
Při pomalé procházce se vyplatí nesledovat jen hlavní linii ulice, ale také fasády a drobné detaily nad vstupy. Památkový katalog Národního památkového ústavu zde eviduje mimo jiné dům U Zlatého pluhu s číslem popisným 23. Významná je také archeologická plocha u domu čp. 79, která připomíná, že pod dnešními povrchy se stále mohou ukrývat stopy staršího osídlení.
Ulička umělců pod Pražským hradem
Nový Svět byl po desetiletí vyhledávanou adresou umělců a lidí spojených s intelektuálním prostředím. S místem se připomíná také dům čp. 76/1, který je spojován s Janem Keplerem, spolupracovníkem Tychona Brahe. Nejde však o muzeální areál s jednotnou expozicí – návštěvník poznává především samotné prostředí, jeho měřítko a atmosféru.
Nejlepší je zařadit Nový Svět do širší vycházky po Hradčanech. Hlavní ulice začíná u křižovatky ulic U Brusnice a Kanovnické a klesá ke křižovatce s Černínskou. V okolí leží Loreta, Černínský palác, Hradčanské náměstí, Strahovský klášter i areál Pražského hradu. Trasa může pokračovat přes Hradčany a Malou Stranu, nebo naopak začít u Hradu a zakončit ji v klidnějších uličkách.
Nový Svět je veřejnou ulicí a obytnou lokalitou, nikoli návštěvnickým areálem s otevírací dobou. Při návštěvě je proto důležité respektovat soukromí obyvatel, nevstupovat bez svolení do dvorů a průchodů a počítat s nerovným dlážděním. Před cestou se také vyplatí ověřit případná aktuální omezení průchodu, protože stav komunikací a stavební práce se mohou měnit.