V červnu 2026 byl na Pražském hradě veřejnosti poprvé představen ručně psaný dopis královny Alžběty II. Václavu Havlovi. Vznikl krátce po návštěvě britského královského páru v České republice v březnu 1996 a podle archivářů nepůsobí jako běžné formální poděkování po státní návštěvě. Královna se v něm podepsala jako Havlova dobrá přítelkyně.
Dokument se objevil při přípravě prezentace archiválií spojených s prezidentskou érou Václava Havla. Právě jeho nenápadnost je na příběhu pozoruhodná. Podle vyjádření vedoucí archivu nebyl dopis klasickým úředním dokumentem s číslem jednacím, a mohl proto zůstat stranou běžné evidence. Po desetiletích se tak stal jedním z nejzajímavějších předmětů připravených pro Mezinárodní den archivů.
První britský panovník v samostatném Česku
Návštěva Alžběty II. a jejího manžela, prince Philipa, se uskutečnila 27. a 28. března 1996. Šlo o vůbec první návštěvu britského panovníka v samostatné České republice. Prezident Václav Havel o ni usiloval už v době, kdy stál v čele České a Slovenské Federativní Republiky. O několik let dříve, v roce 1991, přijeli do tehdejšího Československa princ Charles a princezna Diana.
Královský pár v Praze přivítal Havel 27. března. Program zahrnoval slavnostní večeři na Pražském hradě, setkání s představiteli státu a výměnu vysokých vyznamenání. Havel obdržel britský Order of the Bath a královně předal český Řád bílého lva. Dochovala se také fotografie ze slavnostní večeře a fotoalbum dokumentující návštěvu.
Havel do protokolárního programu zapojil i kulturní rovinu, která mu byla vlastní. Královně představil zástupce Jazzové sekce, od nichž dostala originální plakát s portrétem Winstona Churchilla a připomínkou československých letců, kteří za druhé světové války bojovali ve Velké Británii. Dalším darem byla skleněná váza z nižborské sklárny Jiřího Rückla. Stejný typ vázy předtím získal prezident při návštěvě Nižboru.
Z Pražského hradu do Brna
Druhý den návštěvy zamířila královna s princem Philipem do Brna. Během přibližně čtyř hodin navštívili Novou radnici, Ústavní soud a Besední dům. Alžběta II. také promluvila k lidem shromážděným na Dominikánském náměstí. Při obědě se podávaly regionální speciality a zněla hudba Janáčkova kvarteta; program i menu se připravovaly v koordinaci s britskou stranou.
S brněnskou částí se pojí i výrazný historický kontrast. Původně se počítalo s vystoupením královny z balkonu Nové radnice, později však byl vybrán jiný balkon poté, co se připomnělo, že z původního místa v minulosti promlouval Adolf Hitler. Tento detail vychází z pozdějších vzpomínkových a mediálních zpracování návštěvy, nikoli z nově objeveného dopisu.
Třicáté výročí návštěvy připomnělo Brno v roce 2026 také novým výtvarným objektem. Na Nové radnici byl odhalen červený bronzový klobouk na nerezové desce. Odkazuje na charakteristický doplněk britské panovnice i na symbolické gesto smeknutí klobouku jako projevu úcty.
Archiv, který uchovává prezidentskou paměť
Archiv Kanceláře prezidenta republiky byl založen v roce 1954. Uchovává dokumenty prezidentské kanceláře a materiály související s činností československých a českých prezidentů. Dopis Alžběty II. tak není zajímavý jen kvůli slavnému podpisu. Ukazuje také, že důležité svědectví o politických a společenských dějinách může mít podobu jediného osobního listu.
Archiv KPR je přitom třeba odlišovat od Archivu Pražského hradu. Ten spravuje rozsáhlé fondy vztahující se především k dějinám Hradu a institucím, které zde působily, zatímco prezidentský archiv se soustředí na moderní ústavní a politické dějiny. Obě instituce ale společně dokládají, jak různorodou paměť Pražský hrad ukrývá – od staletých dokumentů až po korespondenci z nedávné minulosti.
Co mohou návštěvníci vidět dnes
Samotný dopis není podle dostupných informací trvale vystaven. Veřejnosti byl představen při mimořádných prohlídkách archivu 12. června 2026, kdy se návštěvníci dostali i k dalším archiváliím spojeným s Václavem Havlem. Archiv Kanceláře prezidenta republiky není běžnou turistickou expozicí a badatelské návštěvy jsou možné po předchozí dohodě.
Pražský hrad však nabízí mnoho dalších míst, která s příběhem státní reprezentace souvisejí. Při běžné návštěvě lze zavítat například do Starého královského paláce, katedrály svatého Víta, baziliky svatého Jiří nebo Zlaté uličky. Reprezentační prostory, mezi něž patří Španělský sál a Rudolfova galerie, se veřejnosti otevírají jen při mimořádných příležitostech. Právě tam se odehrávají státní akty a setkání, jejichž stopu pak někdy po letech připomene jediný zapomenutý dopis.