Uprostřed náměstí Přemyslovců v Nymburce stojí památka, která v sobě spojuje vzpomínku na morovou epidemii, barokní výtvarný půvab i duchovní život města. Sloup byl dokončen a vysvěcen roku 1717, několik let po moru, který Nymburk zasáhl v roce 1713. Dnes patří k výrazným dominantám historického centra.
Od provizorního oltáře k trvalé památce
Vznik sousoší souvisel s událostmi, které město prožívalo na začátku 18. století. Po odeznění epidemie byl uprostřed rynku zřízen dřevěný oltář zasvěcený Panně Marii. Městská rada se v roce 1715 rozhodla nahradit dočasné řešení trvalou mariánskou památkou. Výsledkem bylo kamenné sousoší, které bylo o dva roky později dokončeno a vysvěceno.
Běžně se mu říká morový sloup, odborně přesnější je však označení mariánský sloup nebo mariánské sousoší. Jeho vznik sice připomíná dobu epidemie, ale dílo nebylo zamýšleno pouze jako památník obětem moru. Vyjadřovalo také poděkování Panně Marii a úctu ke světcům, kteří měli město i jeho obyvatele ochraňovat.
Panna Marie a čtyři světci
Na vrcholu sloupu stojí Panna Marie. Čtyři plastiky na čtyřbokém podstavci pak představují svatého Václava, svatého Josefa s Ježíškem, svatého Floriána a svatého Jiljího. Každá z těchto postav má v celkové kompozici své místo.
Svatý Václav zastupuje patrona české země, svatý Josef s Ježíškem připomíná jednu z nejvýznamnějších postav křesťanské tradice. Svatý Florián je spojován s ochranou před požáry a svatý Jiljí patřil k patronům místního kostela. K jeho přímluvě se lidé obraceli také v časech epidemií, což pomáhá vysvětlit, proč se sousoší v Nymburce dodnes spojuje právě s morovou hrozbou.
Autorství bývá připisováno pražskému sochaři Janu Jiřímu Šlanzovskému. Jde však o tradiční připisování, nikoli o zcela jistě doložený údaj. Při prohlídce stojí za pozornost také podstavec s latinskými nápisy. Rok 1717 je v nich podle výkladu datace vyjádřen pomocí chronogramů, tedy zvýrazněných římských číslic ukrytých v textu.
Proměny, které památku uchovaly
Barokní sousoší se během staletí neobešlo bez oprav. První uváděná obnova proběhla roku 1857. Výraznou proměnou prošla památka také v letech 2013 až 2014, kdy byl nově vybudován základ stavby a restaurované sousoší znovu osazeno na své místo. Restaurátorské práce provedl Jan Brabec.
Obnova připomněla, že podobné monumenty nejsou jen dekorací náměstí. Nesou informace o událostech, obavách a nadějích lidí, kteří je nechali postavit, a zároveň vyžadují pravidelnou péči, aby mohly zůstat součástí veřejného prostoru i pro další generace.
Výchozí bod pro poznávání Nymburka
Morový, přesněji mariánský sloup je umístěn přímo na náměstí Přemyslovců, takže si jej lze prohlédnout kdykoli z veřejného prostoru a bez vstupného. Nejvíce vynikne při pohledu na celý podstavec, jednotlivé světce a nápisy. Při fotografování je zajímavé zachytit jej v souvislosti s okolními měšťanskými domy a radnicí.
Sloup může být také přirozeným začátkem procházky historickým Nymburkem. Z náměstí lze pokračovat k renesanční radnici i k dalším památkám centra, v němž se připomíná gotická cihlová architektura města. Návštěva tak nezůstane jen u jednoho barokního monumentu, ale nabídne širší pohled na proměny Nymburka od středověku po novější dějiny.