Jak vypadalo ideální bydlení ve městě, které se během několika desetiletí proměnilo z regionálního centra v průmyslový fenomén? Odpověď nabídne komentovaná prohlídka ZLÍN – ARCHITEKTURA +-, připravená v rámci Dne architektury 2026. Návštěvníci se v Krajské galerii výtvarného umění zaměří na proměny zlínského bydlení ve 20. století – od baťovské výstavby až po poválečný Gottwaldov a pozdější vilovou architekturu.
Od typového domku k proměně města
Prohlídka se uskuteční v sobotu 3. října 2026 od 10 hodin a potrvá přibližně 45 minut. Výkladem provede kurátorka a historička umění Nela Kvíčalová. Téma není zajímavé jen pro milovníky staveb a urbanismu. Ukazuje totiž, jak úzce ve Zlíně souvisely továrna, bydlení, doprava i každodenní život zaměstnanců.
Baťovská architektura se obvykle spojuje s charakteristickými červenými cihlami a funkcionalistickou jednoduchostí. Za touto podobou však stál mnohem širší systém. Standardizované konstrukce, typové rodinné domy a promyšlené městské čtvrti měly zajistit rychlou výstavbu i zázemí pro rostoucí počet pracovníků firmy Baťa. Architektura tak nebyla pouze reprezentací průmyslového podniku, ale také nástrojem organizace města a života jeho obyvatel.
Modely, plány a stavby, které utvářely Zlín
Výhodou galerijní prohlídky je možnost sledovat vývoj na modelech, plánech, fotografiích, vizualizacích a další dokumentaci. Stálá expozice Prostor Zlín představuje tovární, veřejné i obytné stavby z období největšího rozvoje města ve 20. až 40. letech 20. století. Návštěvník tak neuvidí jen jednotlivé domy, ale také jejich místo v celkové urbanistické koncepci.
Mezi prezentované příklady patří typový vzorový rodinný domek firmy Baťa z roku 1932, Památník Tomáše Bati z roku 1933 nebo areál Baťovy nemocnice. Pozornost se věnuje také modelům domů spojených s architekty Františkem Lýdií Gahurou a Vladimírem Karfíkem. Právě jejich práce pomáhá pochopit, jak se ve Zlíně propojovala jednoduchost, účelnost a snaha vytvořit přehledné město pro průmyslovou společnost.
Když se představa bydlení změnila
Zlínská architektura se výstavbou za první republiky neuzavřela. Architektonická část expozice sleduje také poválečný vývoj města, které neslo název Gottwaldov, a jeho návaznost na meziválečnou tradici. Výklad se dotkne osobností, jako byli Jiří Voženílek, Miroslav Drofa nebo Zdeněk Plesník.
Důležitým příkladem je Kolektivní dům Jiřího Voženílka. Ten představuje odlišnou představu o bydlení než samostatný rodinný domek v baťovské čtvrti. Zatímco typové domy zdůrazňovaly vlastní domácnost a pravidelný řád obytných bloků, kolektivní bydlení hledalo nové způsoby sdílení prostoru a služeb. Pozdější vily od Zdeňka Plesníka zase ukazují, jak se po válce měnil vztah k individuálnímu bydlení i k architektonickému výrazu.
Vývoj přitom nezůstal omezený pouze na Zlín. Urbanistické principy spojované s Františkem Lýdií Gahurou ovlivnily také výstavbu dalších baťovských měst, například Svitu pod Tatrami a Partizánského. Nejde o připisování celé podoby těchto měst jedinému autorovi, ale o připomínku toho, že zlínský model měl širší dosah.
Galerie v bývalém továrním areálu
Krajská galerie výtvarného umění sídlí ve zrekonstruované 14. budově areálu 14|15 Baťův institut na adrese Vavrečkova 7040. Do současných prostor se přestěhovala na jaře 2013. Samotné místo tak vhodně doplňuje téma prohlídky: návštěvníci se o průmyslovém a obytném Zlíně dozvědí přímo v někdejším továrním areálu.
Kapacita komentované prohlídky je 30 osob. Podle oficiálního programu je rezervace zdarma a měla být dostupná od 13. září 2026 prostřednictvím GoOut. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální stav rezervací, případné vstupné i možné změny programu na stránkách Dne architektury nebo galerie. Prohlídka může být zajímavým způsobem, jak poznat Zlín nejen jako soubor známých staveb, ale jako město, v němž architektura po desetiletí ovlivňovala podobu práce, odpočinku i běžného domácího života.