Na místě, kde Radek Jaroš začínal, připomíná kámen jeho největší horolezecký úspěch. Monument stojí v sedle mezi vrcholy Teplá a Drátník v centrální části Žďárských vrchů, přibližně v nadmořské výšce 730 metrů. Nejde přitom o památník umístěný přímo na skalním vrcholu, ale o výrazný bod v lesnaté krajině nedaleko známého lezeckého terénu.
Kámen věnovaný Koruně Himálaje
Monument byl odhalen v roce 2015. Připomíná okamžik, kdy se Radek Jaroš stal prvním Čechem, který dokončil výstupy na všech 14 himálajských osmitisícovkách – tedy získal takzvanou Korunu Himálaje. Zatímco nejvyšší hory světa působí na mapě vzdáleně, zdejší kámen jeho příběh vrací do konkrétní krajiny Vysočiny.
Autorem monumentu je výtvarník Jan Svoboda a slavnostního odhalení se osobně zúčastnil také Radek Jaroš. Událost doprovázela symbolická korunovace „Králem Himaláje“, při níž horolezec obdržel žezlo a jablko. Přibližné údaje hovoří o kameni vysokém kolem čtyř metrů a vážícím zhruba 14 tun, jeho hlavní význam však nespočívá v rozměrech. Důležité je propojení sportovního výkonu s místem, kde se Jaroš podle turistických podkladů v roce 1982 poprvé vydal na horolezeckou cestu s horolezci.
Drátník, Drátenická skála nebo Dráteničky?
Nedaleký skalní útvar se v regionu i v turistických materiálech označuje několika názvy. Setkat se lze s pojmenováním Drátník, Drátenická skála i Dráteničky. Jde o stejné místo – hřebenovitý žulový komplex dlouhý přibližně 200 metrů, jehož skalní stěny dosahují asi 30 až 35 metrů.
Drátník leží mezi Blatinami a Samotínem, v srdci CHKO Žďárské vrchy, a patří k nejvýznamnějším horolezeckým terénům v okolí. Skály působí zajímavě i pro návštěvníky, kteří lézt nechtějí. Jejich členitý tvar, okolní lesy a otevřenější partie pod monumentem vytvářejí působivou scenérii typickou pro zdejší vrchovinu. Z místa se otevírají pohledy do krajiny, v níž lze jako výrazný orientační bod zahlédnout například Buchtův kopec.
Výlet ze Sněžného i cesta k Devíti skalám
Monument nemá běžnou silniční adresu a nejde o místo, kam by se přijíždělo přímo automobilem. Nejvhodnější je pěší přístup po značených trasách. Lokalita administrativně souvisí s Blatinami, částí městyse Sněžné v okrese Žďár nad Sázavou. Pro navigaci je praktičtější vyhledat název monumentu nebo použít souřadnice 49.6524391 N, 16.0841961 E.
Výlet lze naplánovat jako kratší procházku k památníku a Drátenické skále, případně jako delší putování Žďárskými vrchy. Pod západními stěnami Drátníku vede červená turistická značka ze Sněžného směrem k Devíti skalám. Další možností je příchod od Kadova přes Samotín. Trasa tak může spojit několik podob zdejší krajiny – vesnickou zástavbu, lesní úseky, žulové skály i širší výhledy.
Skály vyžadují ohleduplnost
Okolí Drátníku je skalnaté a místy nerovné, proto se hodí pevná obuv a zvýšená opatrnost. Návštěvníci by se měli pohybovat po značených přístupových cestách a respektovat skutečnost, že se nacházejí v chráněné krajinné oblasti. U skal je třeba dbát také na ochranu přírody a bezpečný odstup od hran a srázů.
Lezení je u Drátníku podle pravidel Českého horolezeckého svazu povoleno celoročně, vždy je však nutné ověřit aktuální podmínky ochrany přírody a případná omezení pro konkrétní skalní útvary. Pro běžného výletníka zůstává monument především klidným cílem s neobvyklým příběhem: připomíná, že cesta k nejvyšším horám světa může začít v nenápadném sedle mezi lesy a žulovými skalami Vysočiny.