Historická Zlatá stezka nevedla přímo přes Ostrov u Zdíkova. Právě toto odlišení je důležité pro pochopení místa i letošních slavností. Ostrov u zámku je dnešní scénou, na níž se připomíná širší svět středověkých cest přes Šumavu – svět soli, nákladních koní, karavan a obchodu mezi českými zeměmi a bavorskou stranou.
V sobotu 29. srpna 2026 se zde uskuteční 17. Zdíkovské středověké slavnosti s podtitulem Most mezi národy – Spolupráce bez hranic. Téma odkazuje na novodobé propojení Zdíkova s bavorským Grainetem a na společnou historii regionu, nikoli na doloženou přímou trasu mezi Ostrovem a Grainetem.
Cesta, která spojovala Čechy s Podunajím
Zlatá stezka byla ve skutečnosti rozsáhlým systémem obchodních cest. Nejstarší zprávy o ní pocházejí z počátku 11. století, označení Zlatá se prokazatelně používalo nejpozději od začátku 16. století. Název připomínal výnosnost obchodu, který přes šumavské průsmyky proudil po dlouhá staletí.
Nejdůležitějším nákladem byla sůl z alpských oblastí, dopravovaná přes Pasov. Opačným směrem mířilo zejména obilí, slad, pivo, máslo, sýry, vlna, kůže a kožešiny. Z pasovské a jižnější oblasti se do českých zemí dostávaly také látky, koření, víno, železo nebo zbraně.
Od 14. století se síť ustálila do tří hlavních větví: prachatické, vimperské a kašperskohorské. Prachatická větev procházela přes Waldkirchen, Fürholz, Grainet, Bischofsreut, České Žleby a Volary do Prachatic. Vimperská trasa vedla z pasovské oblasti přes Hinterschmiding, Strážný, Horní Vltavici a Solnou Lhotu do Vimperka. Zdíkov leží v širším zázemí Vimperka, a jeho dnešní vazbu na Grainet je proto přesnější chápat jako kulturní připomínku společného soumarského prostoru.
Soumaři, koně a nebezpečná cesta přes hory
Soumaření nebylo výsadou velkých obchodníků. Náklad často převáželi sedláci, kteří si přivydělávali přepravou na hřbetech vlastních koní, případně pracovali pro velkoobchodníky. Zboží se kvůli bezpečnosti pohybovalo v karavanách a někdy je doprovázeli ozbrojenci.
Za den dokázala soumarská výprava urazit přibližně 25 až 30 kilometrů. Podél cest proto vznikala místa k přenocování, hostince, kovárny, napajedla i osady, které z provozu stezky žily. Cesty však nebyly bez rizika. Obchod ohrožovaly loupeživé přepady, válečné konflikty i obtížný terén pohraničního hvozdu.
Grainet patřil k významným zastávkám před překonáním pohraničního hřebene a ležel na prachatické větvi. Místní materiály připomínají, že obyvatelé nedalekého Fürholzu získali už roku 1256 povolení k soumaření. Podle místní tradice tudy v 16. století procházelo až kolem 1300 soumarských koní týdně. Tento údaj se vztahuje k Fürholzu, nikoli ke Zdíkovu nebo Ostrovu.
Zlatý věk a konec stezky
Největšího rozmachu dosáhl obchod ve 14. až 16. století. Materiály soumarského spolku uvádějí, že v 16. století mohlo Prachaticemi týdně projít až 1200 soumarských koní a ročně tam dorazit více než tři miliony litrů soli. Jde o historické údaje uváděné spolkem, nikoli o jednotně potvrzené statistiky.
Význam stezky postupně oslabovaly husitské války, loupežné výpravy, třicetiletá válka i konkurence bavorských a rakouských solných cest. Po zavedení habsburského solného monopolu a přesunu skladu z Prachatic do Českého Krumlova v roce 1706 ztratila Zlatá stezka svou původní obchodní úlohu. Její pozůstatky dnes pomáhají číst krajinu a připomínají, jak důležitou roli měla Šumava v dálkovém obchodu.
Ostrov jako místo současného setkávání
Ostrov u Zdíkova leží v prostoru zámeckého parku. Tvoří jej rybník s ostrovem, obklopený stromy a keři; park vznikl ve druhé polovině 19. století. Také zdíkovský zámek získal dnešní podobu při přestavbě za Thun-Hohensteinů v letech 1865 až 1868. Areál tak nabízí působivou kulisu, přestože samotná historická obchodní cesta vedla jinde.
Letošní slavnosti zde začínají ve 12 hodin a hlavní bitva je naplánována na 16. hodinu. Program nabídne jarmark, ukázky řemesel, dobové ležení, šerm, sokolnictví, hudbu, tanec, divadlo pro děti, středověkou kuchyni a také ukázky soumarského řemesla. Vstupné činí podle oficiálního plakátu 150 korun pro dospělé a 50 korun pro děti od šesti do patnácti let; mladší děti mají vstup zdarma.
Na přípravě se podílejí Obec Zdíkov a skupina Fechtýři, mezi partnery jsou Obec Grainet a Säumerverein Grainet. Právě historické spolky dnes obnovují soumarskou tradici prostřednictvím pochodů a slavností v Česku i Bavorsku.
Kam pokračovat za skutečnou trasou
Kdo chce poznat Zlatou stezku hlouběji, může navštívit stálou expozici v Prachatickém muzeu. Přibližuje obchod se solí, soumarské karavany, zboží, strážní hrady i osady, které podél cest vznikaly. Výzkum české části stezky byl dokončen v roce 2008 a následná spolupráce s Univerzitou v Pasově pomohla dokumentovat také německé úseky.
V širším okolí Zdíkova stojí za pozornost vimperská větev. Naučná stezka s dvanácti zastaveními vede mezi Vimperkem a hraničním přechodem Strážný. Výlet lze spojit i s návštěvou zříceniny hradu Kunžvart. Ostrov u Zdíkova pak zůstává místem, kde se historie dávných cest mění v živé setkání současných sousedů.