Jen málokterá stavba v Uherském Hradišti prošla tak výraznou proměnou jako bývalá synagoga na adrese Velehradská třída 714. Budova postavená pro židovskou obec dnes hostí Knihovnu Bedřicha Beneše Buchlovana. Návštěvník sem tedy nepřichází do muzea ani do dochovaného sakrálního prostoru, přesto může při pohledu na stavbu číst několik vrstev městské historie.
Synagoga na někdejším hradebním okruhu
Synagoga vznikla v roce 1875 na někdejším hradebním okruhu města. Původně šlo o jednolodní halovou stavbu s galerií, která sloužila místní židovské obci. Na počátku 20. století získala podobu, již si můžeme představit i dnes: v roce 1904 bylo doplněno novorománské průčelí a secesní kupole.
Fasáda zaujme kompozicí s vysokou předsíní, vítězným obloukem, neorománskými sloupy a sdruženými okny. Průčelí doplňují půlkruhové štíty a okuly, zatímco boční strany člení další půlkruhová okna. Na jihovýchodní straně se zvedá polygonální kupole na tamburu. Právě kopule patří k nejvýraznějším prvkům stavby a pomáhá jí vyniknout mezi okolní zástavbou.
Tragický rok 1941
Osud synagogy dramaticky změnila nacistická okupace. Dne 22. června 1941 do budovy vtrhlo gestapo společně s místními členy fašistické organizace Vlajka. Interiér byl vyrabován a zničen. Zmizely mimo jiné varhany, křišťálový lustr, bohoslužebné náčiní, matriky i židovské symboly.
První žhářský útok se nepodařilo dokončit, a tak byl požár podle historických materiálů zopakován 12. srpna téhož roku. Hasičům nebylo dovoleno zasáhnout včas. V listopadu 1941 město ruiny koupilo za 30 000 korun s původním záměrem stavbu odstranit. Po válce však převážilo rozhodnutí budovu zachovat a dát jí nové využití.
Z někdejší synagogy se stal kulturní dům. Prostory využívala Slovácká filharmonie, pěvecké sdružení Svatopluk i veřejná knihovna, která v přízemí zahájila provoz v září 1951. Původní interiér se sice nedochoval, připomínkou jeho konstrukce zůstaly zdobené nosné litinové sloupy. Část dalších sloupků byla doplněna při pozdější rekonstrukci.
Požár, povodeň a návrat knihovny
Další těžkou zkoušku přinesl 7. březen 1966, kdy budova vyhořela. Během následujících dvou let prošla rekonstrukcí a od té doby slouží výhradně veřejné knihovně. Ani tím ale její proměny neskončily. Povodeň v červenci 1997 zaplavila přízemí a způsobila objektu značné škody.
Obnova interiérů probíhala v letech 1998 až 1999 a knihovna se čtenářům znovu otevřela 8. listopadu 1999. Na sklonku téhož roku byla budova prohlášena nemovitou kulturní památkou. V září 2002 byla dokončena obnova fasády včetně původní barevnosti a částečně navrácených ozdobných prvků. Městské materiály uvádějí také obnovení kupole v roce 2004.
Místo paměti i živé kultury
Na fasádě je umístěna pamětní deska s českým a hebrejským nápisem. Připomíná hradišťské Židy umučené za druhé světové války i rok postavení synagogy. Odhalena byla počátkem května 1992 a věnovali ji rodáci z Uherského Hradiště žijící v Izraeli. V městském prostoru tak doplňuje příběh stavby, jejíž původní vnitřní vybavení se z větší části ztratilo.
Dnes je bývalá synagoga především fungující knihovnou. Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana nabízí půjčování beletrie i odborné literatury, meziknihovní výpůjční službu, internet, čítárnu a dětské oddělení v podkroví. Právě tam v roce 2000 vznikla Noc s Andersenem. Z původně místního nápadu se postupně stal projekt, který se rozšířil do stovek knihoven v Česku, na Slovensku i v zahraničí.
Stavbu lze vnímat při procházce městským turistickým okruhem. Leží nedaleko františkánského kláštera, kostela Zvěstování Panny Marie, gymnázia, Zelného trhu a historického centra. Výhled z kupole bývá zmiňován jako zajímavost, není však jisté, zda je její návštěva v současnosti běžně přístupná veřejnosti. Jisté je, že i z ulice bývalá synagoga nabízí působivé setkání architektury, paměti a dnešního městského života.