Typický zápach sirovodíku prozradil pramen dávno předtím, než se v okolní krajině objevily lázeňské domy. Sirnatý pramen známý jako Smraďoch patří k nejstarším kapitolám Konstantinových Lázní. Písemné zmínky o něm sahají do 16. století a jeho lidové pojmenování se odvíjí od výrazného pachu, který je pro prameny s obsahem sirovodíku typický.
Pro poznání historie místa je důležité, že Smraďoch neleží v centru dnešních lázní, jak by se podle současné turistické podoby obce mohlo zdát. Jeho příběh je spojen především s prostorem slatin u Nové Vsi. Ta je dnes místní částí Konstantinových Lázní, v minulosti však představovala původní centrum zdejšího lázeňství.
První lázně vyrostly u Nové Vsi
Okolí sirného pramene přitahovalo pozornost jako místo s neobvyklou vodou a později také jako možný zdroj léčebných koupelí. Na začátku 19. století zde začaly vznikat první lázeňské objekty. Dostupné historické údaje se v přesném datu rozcházejí: rok 1803 se uvádí v souvislosti s první lázeňskou budovou, zatímco obecní materiály připomínají rok 1812, kdy novoveští obyvatelé vybudovali lázeňský dům s 22 pokoji, hostincem a koupacími kabinami.
Rozpor nemusí znamenat skutečný nesoulad. Mohlo jít o dvě etapy rozvoje – nejprve vznik základního zařízení a později výstavbu většího lázeňského domu. Jisté je, že právě u pramene Smraďoch se začala psát historie lázní, které se později rozrostly a změnily své hlavní centrum.
V průběhu 19. století získalo místo významnějšího majitele. Lázně koupil kníže Konstantin z Löwensteinu, podle něhož nakonec dostaly své dnešní jméno. Také u tohoto údaje se v pramenech objevuje rok 1836 nebo 1837, podstatnější než přesné datum je však výsledek: původně lokální lázeňský podnik se začal proměňovat v modernější lázeňské místo.
Nové centrum v dnešním parku
Rozvoj se postupně přesunul od Nové Vsi do prostoru dnešního lázeňského parku. Významným mezníkem byla stavba lázeňského domu Prusík, dokončená v roce 1875. Kolem něj začala vyrůstat nová obec a právě tato část se stala základem současné podoby Konstantinových Lázní.
S proměnou centra se změnila i hlavní tvář zdejších pramenů. Zatímco Smraďoch zůstal připomínkou nejstaršího období a sirnaté vody, dnešním veřejně známým symbolem lázní je především Prusíkův pramen. Vyvěrá v lázeňském parku a návštěvníci jej mohou ochutnat v pitných pavilonech. Jde o studenou minerální uhličitou vodu, u níž se podle turistických materiálů objevuje jen nepatrný sirovodíkový pach.
V místě dnešního Prusíkova pitného pavilonu se od roku 1874 jímalo hned pět pramenů: Karlův, Žofiin, Františkův, Giselin a Skalní. Jejich složení mělo být podobné dnešnímu prameni. Historické prameny se v lázních využívaly k pitným kúrám, uhličitým a sirným koupelím i slatinným zábalům. Dobová lázeňská praxe je spojovala například s péčí o revmatické potíže nebo onemocnění oběhového a trávicího ústrojí. Tato tvrzení je však třeba vnímat jako součást historie lázeňství, nikoli jako současné zdravotní doporučení.
Co si z návštěvy odnést
Konstantinovy Lázně jsou dnes jediným lázeňským místem v Plzeňském kraji. Jejich současná léčebná tradice stojí především na místní uhličité minerální vodě a péči o onemocnění oběhového systému. Návštěva proto nemusí být jen zastávkou u upraveného pavilonu s pramenem. Nabízí také zajímavý příběh o tom, jak se z nenápadného a výrazně páchnoucího vývěru postupně zrodilo celé lázeňské město.
Za veřejně přístupným pramenem je nejjednodušší zamířit do lázeňského parku v centru, kde se nachází Prusíkův pramen a pitné pavilony. Pokud vás zajímá přímo historický Smraďoch, hledejte souvislosti v místní části Nová Ves a v prostoru někdejších slatin. Přesné samostatné návštěvní místo pramene není v dostupných podkladech jednoznačně vymezené, proto je rozumné ověřit aktuální přístup v mapě nebo u místního informačního centra.
Pozor také na záměnu se stejnojmennou přírodní rezervací Smraďoch u Mariánských Lázní ve Slavkovském lese. Jde o jinou lokalitu. Konstantinovský Smraďoch je především historická stopa původního lázeňství – stopa, jejíž poněkud svérázný název připomíná, že cesta k lázeňské slávě může začít i u pramene, který na první dojem rozhodně nevoní.