Antonín Sova se narodil v pacovském zámku. Stejný objekt, který dnes hostí městské muzeum, provázel také závěr jeho života. Pacov tak nabízí neobvyklou možnost projít si dějiny města v budově, která sama několikrát změnila svou podobu i účel.
Z hradu přes klášter až k muzeu
Počátky dnešního zámku sahají ke středověkému hradu založenému ve 13. století. V 16. století byl za Robmhápů ze Suché přestavěn na šlechtické sídlo. Mezi jeho majitele patřili také Španovští z Lisova a Zikmund Myslík z Hyršova.
Výraznou proměnu přinesl rok 1708, kdy do Pacova přišli bosí karmelitáni. Šlechtické sídlo začali měnit v klášter s kostelem svatého Václava. S dalšími stavebními úpravami z roku 1739 je spojován Kilián Ignác Dientzenhofer, jeden z nejvýznamnějších architektů českého baroka. Klášter byl zrušen za vlády Josefa II. v roce 1787.
V 19. století se část objektu využívala jako škola a učitelský byt. Po druhé světové válce zámek přešel pod státní správu a v roce 1947 jej obsadila vojenská posádka. Armáda odešla až v roce 1992. Město získalo zámek do vlastnictví v roce 1997 a po opravách se areál stal kulturním i správním centrem. Dnes zde sídlí také městský úřad, knihovna a informační centrum.
Muzeum jako kronika Pacovska
Městské muzeum vzniklo v roce 1908 zásluhou pacovského rodáka Ferdinanda Pakosty, středoškolského profesora a historika. Zpočátku spravovalo rovněž městský archiv. Po požáru radnice v roce 1917 ale přišlo o své zázemí a jeho činnost postupně ochabla. K oživení muzea později významně přispěl dobrovolný správce Jan Zoubek ve spolupráci s Přemyslem Plačkem.
Od roku 2011 muzeum sídlí v opraveném zámku. Jeho úkolem je shromažďovat, zpracovávat a návštěvníkům přibližovat materiály spojené s minulostí i současností Pacovska. Stálé expozice proto nejsou zaměřené jen na jednu oblast. Nabízejí pohled na historii regionu, osobnost Antonína Sovy, tvorbu akademického malíře Jana Autengrubera i pozoruhodnou kapitolu zdejšího motocyklového sportu.
Po stopách Antonína Sovy
Expozice věnovaná Antonínu Sovovi představuje básníkův život a dílo prostřednictvím originálních exponátů a dokumentárního filmu. Sova se narodil 26. února 1864 ve východním křídle zámku, které už dnes nestojí, v rodině učitele Jana Sovy. V Pacově se uzavřela také jeho životní dráha – zemřel zde 16. srpna 1928.
Jeho přítomnost však není omezena pouze na muzejní sál. Před zámkem stojí básníkův pomník, další pamětní deska se nachází v Sovově ulici a v Sovově parku je pomník s uloženou urnou s jeho popelem. Návštěva muzea se tak dá snadno proměnit v krátkou literární procházku městem.
Závody, obrazy a výlet po centru
Nečekaným tématem je historie motocyklových závodů na Pacovském okruhu. Expozice připomíná domácí i mezinárodní závody z let 1905 a 1906. Podle městských materiálů se právě v roce 1906 v Pacově konaly první mezinárodní motocyklové závody na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Vedle technického sportu muzeum představuje také dílo Jana Autengrubera, významného pacovského rodáka.
V průběhu roku se v muzeu konají také krátkodobé výtvarné a historické výstavy, přednášky a literární pořady. Výstavní program se může měnit, stejně jako otevírací doba, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální informace. Muzeum najdete na adrese náměstí Svobody 1.
Na návštěvu lze navázat procházkou zámeckým parkem, kde roste také památný habr, a Sovovým parkem. V okolí stojí bývalý klášterní kostel svatého Václava, děkanský chrám svatého archanděla Michaela, synagoga a židovský hřbitov. Pacovský zámek tak není pouze cílem za deštivého odpoledne, ale dobrým výchozím bodem pro poznávání celé městské památkové zóny.