V Pelhřimově se pivo vaří způsobem, který dnes není samozřejmostí. Mladina tu po zchlazení putuje do otevřených kvasných kádí a po spodním kvašení se pivo bez použití čerpadel dostává do ležáckých tanků třináct metrů pod zemí. Tam zraje zpravidla šest až osm týdnů. U speciálu 14° se čeká ještě déle – celých dvacet týdnů.
Právě spojení tradiční výroby s novou podobou značky dělá z Pivovaru Pelhřimov zajímavé místo na pivní mapě Vysočiny. V roce 2026 se provoz vrací k názvu Pivovar Pelhřimov a představuje nové logo i obaly. Hlavní pivní řadou však zůstává Poutník, značka známá mezi milovníky poctivých spodně kvašených piv.
Od právovárečných domů k dnešnímu areálu
Kořeny pelhřimovského pivovarnictví sahají hluboko do městské historie. Pivovar uvádí, že Pelhřimov získal právo várečné v roce 1552, přičemž pivo se tu podle jeho materiálů vařilo pravděpodobně už dříve. Zpočátku měli výrobu na starosti majitelé jednotlivých právovárečných domů. Později se spojili a začali vařit společně.
První společný pivovar měl stát ve dvou domech v Růžové ulici, přibližně v místech dnešní střední průmyslové školy. Na konci 17. století se provoz přestěhoval mezi dnešní Solní ulici a někdejší Děkanskou. Areál tehdy využíval také parkán a část městského příkopu. V roce 1752 k němu přibylo obydlí pro sládka.
Současná budova pivovaru vznikla na konci 19. století. Stavba začala v roce 1898 a první pivo se v novém areálu vařilo koncem roku 1899; slavnostní otevření je spojováno s rokem 1900. Provoz měl tehdy parostrojní pohon a na svou dobu představoval moderní pivovarské zařízení. Po druhé světové válce byl znárodněn a postupně začleněn do větších národních podniků. Po změně režimu se o jeho majetek vedl několikaletý spor, než byl pivovar privatizován.
Jak vzniká Poutník
Pivovar vaří piva plzeňského typu bez chemických přísad. Základem je voda, slad a žatecký chmel. Výroba začíná rmutováním, při kterém se ze sladových škrobů uvolňují cukry využitelné při kvašení. Po přidání chmele a varu vzniká mladina, která se následně ochladí a putuje na spilku.
Otevřené kvasné kádě patří k nejvýraznějším tradičním prvkům zdejšího postupu. Spodní kvašení trvá přibližně týden. Poté se pivo samospádem přepouští do ležáckých tanků umístěných hluboko pod povrchem. Nízká a stabilní teplota v podzemí vytváří vhodné podmínky pro pomalé zrání, které je pro ležáky zásadní.
Před stáčením pivo prochází jemnou filtrací a mikrobiologickým filtrem. Většina produkce zůstává nepasterizovaná. Pivo v plechovkách se naopak před naplněním šetrně pasterizuje, aby lépe zvládlo delší skladování a přepravu.
Od výčepního piva po sezonní speciál
Základ nabídky tvoří Poutník světlé výčepní, světlý ležák 11°, Premium a světlý speciál 14°. Výčepní pivo má podle aktuálně uváděných údajů čtyři procenta alkoholu, jedenáctka 4,5 procenta, Premium pět procent a čtrnáctka šest procent.
Speciál 14° se objevuje především o Vánocích a Velikonocích. Je nepasterizovaný a díky mimořádně dlouhému zrání získává plnější charakter. Pivovar u něj uvádí použití bavorských sladů a žateckých chmelů. Kdo dává přednost výraznějšímu kvasnicovému projevu, může sáhnout po kvasnicovém ležáku s jemným zákalem, který bývá dostupný v sudech.
Nabídku doplňují nealkoholické radlery pod řadou uuuf... K citronové variantě přibyl také grepový radler, který patří mezi novinky roku 2026. Pivo i radlery se postupně objevují také v plechovkách, což usnadňuje jejich převoz mimo region.
Prodejna a pivovarský dvůr
Na adrese Pivovarská 856 funguje podniková prodejna, kde lze koupit lahve, PET lahve i plechovky, včetně sezonních edic. K dostání jsou také pivní sklenice, půllitry, oblečení, čepice a dárkové poukazy. Zájemci si mohou objednat rovněž naplnění vlastního pětilitrového soudku nebo sudové pivo ve větších objemech. Větší odběr a zapůjčení chlazení je vhodné domluvit předem.
Výrobní prostory nemají podle aktuálně zveřejněných informací stálý návštěvní režim, takže případnou exkurzi je potřeba ověřit přímo u pivovaru. Areál se příležitostně otevírá také při kulturních akcích. V roce 2026 se na pivovarském dvoře obnovil festival PejrFest, který spojil koncerty, soutěže a ochutnávku tradičních i speciálních piv.
Pelhřimovský pivovar tak není jen místem, kde se kupuje regionální pivo. Je ukázkou toho, že i v době nových obalů a promyšleného rebrandingu může mít hlavní slovo otevřená spilka, dlouhé zrání a řemeslný postup, který dává pivu čas.