V lese nad někdejšími Lázněmi sv. Markéty se ukrývá kaple svatého Filipa Neriho, které se říká také Patriarcha. Ke stavbě vede cesta lemovaná čtrnácti kapličkami křížové cesty. Výlet sem proto není jen krátkou návštěvou drobné památky, ale také klidnou procházkou pod svahy Libína, přibližně 6,8 kilometru od centra Prachatic.
Obraz nalezený v lese dal místu nový význam
Počátky poutního místa sahají do 17. století. Podle místní tradice byl právě zde nalezen obraz svatého Filipa Neriho. Prachatický měšťan Vojtěch Vilém Bylanský získal v roce 1691 u městské rady povolení ke stavbě dřevěné kaple, která měla obraz ochránit.
Úcta k Filipu Nerimu se do českých zemí šířila ze sousedního Bavorska. Jeho zasvěcení je u zdejších kaplí poměrně neobvyklé, což dodává prachatickému místu další zajímavost. Kaple bývá označována jako Patriarcha, přičemž toto jméno se vžilo vedle jejího oficiálního zasvěcení.
Původní dřevěná stavba byla po roce 1803 nahrazena zděnou kaplí se šindelovou střechou. K prameni v její blízkosti přicházeli poutníci a místní věřící. Dobová víra mu připisovala mimořádné, údajně léčivé účinky. Dnes je však vhodné chápat tuto souvislost jako součást historie a tradice místa, nikoli jako potvrzení léčebných vlastností vody.
Kaple vznikla díky prachatickým obyvatelům
V polovině 19. století začala starší kaple chátrat. V roce 1859 proto požádal měšťan Emanuel Brunner jménem prachatických občanů o její náhradu. Městská rada záměr podpořila a nechala připravit také sjízdnou cestu, po které bylo možné dopravovat stavební materiál.
Plány vypracoval zednický mistr Josef Moser. Stavba nové kaple se neobešla bez veřejné sbírky, kterou mezi věřícími organizoval děkan Vinzenz Wortner. Základní kámen byl položen 13. června 1859, dokončení přišlo na jaře 1861 a slavnostní vysvěcení se konalo 9. července téhož roku.
Na výstavbě se podíleli také obyvatelé Prachatic. Cihly se svážely na okraj lesa a odtud je lidé ručně vynášeli ke staveništi. Poutní místo tak není jen dokladem zbožnosti, ale také připomínkou společného úsilí města a jeho obyvatel. Nájemce lázní Anton Pachlhofer nechal cestu od lázní ke kapli osadit čtrnácti zastaveními. Oltář pro nový interiér zase nechal zhotovit měšťan Felix Spinka.
Křížová cesta v lese
Trasa od Lázní sv. Markéty ke kapli má dnes především vycházkový a poutní charakter. Jednotlivá zastavení připomínají tradiční cestu Kristova utrpení – od odsouzení Pilátem až po uložení do hrobu. Historické kapličky prošly obnovou, při níž byly omítnuty, aby lépe vynikla jejich výtvarná podoba.
Na jaře 2004 do nich byly instalovány nové obrazy na plechových deskách. Jejich autory jsou Václav Kuneš a Lucie Uhlíková-Kunešová. Novodobé výjevy tak doplnily historické drobné stavby a vrátily křížové cestě výraznější výtvarný charakter.
Celý areál po desetiletích útlumu znovu získal pozornost. Po ukončení provozu lázní po druhé světové válce totiž význam místa slábl a kaple postupně chátrala. Obnova kaple a křížové cesty probíhala v letech 1999 až 2004, další větší opravy samotné kaple následovaly v roce 2008. Tehdy se řešila mimo jiné vlhkost, štít, krov, strop, střecha, fasáda, okna i dveře. Betonovou podlahu nahradila kamenná dlažba.
Výlet z Prachatic k Libínu
Ke kapli se přichází po turistické trase z Prachatic směrem k Libínu, případně od prostoru někdejších Lázní sv. Markéty. Lesní cesta může být místy svažitá, proto je dobré počítat s běžným terénem mimo město. Kaple leží přibližně v nadmořské výšce 860 metrů.
Jako orientační bod poslouží Lázně sv. Markéty nebo značené cesty na Libín. Objekt nemá běžnou uliční adresu; pro přesnější navigaci lze využít souřadnice 48.9854925 N, 14.0102583 E. Vlastníkem kaple je město Prachatice. Pravidelná návštěvní doba ani aktuální přístupnost interiéru nejsou spolehlivě potvrzeny, a případnou možnost prohlídky či konání bohoslužeb je proto vhodné ověřit předem.