Čtrnáct kamenných výjevů rozmístěných na vnějších zdech proměňuje kostel svatého Bartoloměje v Pecce v místo, které stojí za pozornost i při pouhé procházce kolem. Reliéfy křížové cesty doplňuje uvnitř chrámu výmalba Václava Kramolína a poblíž jižní stěny také památník muže, jehož život tragicky ukončila druhá světová válka. Všechny tyto vrstvy se potkávají v jednom památkovém areálu nad historickým prostředím městyse.
Od středověké zmínky k barokní stavbě
Kostel zasvěcený svatému Bartoloměji, patronu Pecky, je v písemných pramenech připomínán už roku 1384. Tento údaj dokládá existenci kostela v tehdejší době, neznamená však, že dnešní stavba pochází ze 14. století. Současný zděný chrám vznikl až v polovině 18. století, kdy získala Pecka výraznou barokní dominantu se štíhlou věží.
Přesná léta výstavby se v evidencích mírně liší. Městys uvádí období 1751 až 1753, Památkový katalog Národního památkového ústavu pracuje s lety 1751 až 1754 a v širší anotaci zmiňuje rozmezí 1748 až 1756. Jisté je, že kostel patří k barokní proměně Pecky a že jeho architektura dodnes určuje podobu tohoto místa.
Jde o jednolodní orientovanou stavbu s věží v západním průčelí. Není tedy jen samostatným uměleckým objektem, ale součástí prostoru, který tvoří také přístupové schodiště od jihu, někdejší hřbitov a kamenný kříž vedle schodiště. Areál je evidován jako kulturní památka.
Fresky místo obvyklého štukového bohatství
Nejvýraznější výzdobou interiéru jsou fresky malíře Václava Kramolína. Vznikly v letech 1756 až 1757; městys uvádí jako rok jejich provedení 1756. Jejich význam nespočívá jen v tom, že doplňují barokní prostor. Podle podkladů městyse barevné malby v kostele nahrazují bohatou štukovou výzdobu, která bývá pro barokní interiéry typická.
Právě tento kontrast dává kostelu osobitý charakter: návštěvník tu nenajde jen architekturu, ale také promyšlenou barevnou výmalbu, která se stává hlavním nositelem výtvarného účinku. Kramolínovy fresky proto patří k důvodům, proč se vyplatí zjistit, zda je možné nahlédnout dovnitř. Běžnou otevírací dobu ani pravidelný přístup do interiéru se nepodařilo spolehlivě potvrdit, a je proto rozumné možnost návštěvy předem ověřit u farnosti.
Křížová cesta kolem obvodu kostela
Venkovní křížovou cestu tvoří čtrnáct kamenných reliéfů, které jsou umístěny na obvodových zdech. Celek vznikl roku 1772 a Památkový katalog jej připisuje J. Ledererovi. Návštěvník tak jednotlivé výjevy může vnímat při obcházení chrámu, aniž by vstupoval do jeho interiéru.
Reliéfy jsou zároveň připomínkou toho, že barokní zbožnost se neodehrávala pouze uvnitř kostela. Umělecká výzdoba pokračovala i ve veřejném prostoru kolem něj a stala se součástí každodenního obrazu městečka. Jejich datace bývá někdy uváděna chybně jako rok 1722; městys i Památkový katalog se shodují na roku 1772.
Památník Josefa Štemberka
U jižní stěny kostela stojí pomník Josefa Štemberka, rodáka z Pecky a faráře v Lidicích. Dne 10. června 1942 byl zastřelen spolu s lidickými muži. Památník tak do barokního areálu vnáší připomínku událostí, které jsou od vzniku kostela vzdálené téměř dvě století, ale patří k novodobé historii českých obcí.
Při návštěvě Pecky stojí za to věnovat pozornost celku, nikoli jen věži nebo průčelí. Schodiště, kamenný kříž, reliéfy křížové cesty i pomník vytvářejí kolem kostela prostor, v němž se prolíná středověká písemná historie, barokní umění a paměť druhé světové války. Zvenčí lze areál prohlédnout bez ohledu na to, zda je právě otevřený interiér; kvůli freskám je však vhodné předem ověřit, zda se dovnitř dostanete.