Peperek není nápadný horský vrchol s dalekými rozhledy, ale místo, kde se vyplatí zpomalit a dívat se pod nohy i do korun stromů. Zalesněný kopec nad Hamry nad Sázavou skrývá skalní hřeben, balvanité svahy a přírodní památku, v níž se potkává geologie s lesním životem. A k tomu také příběh o kameni, který sem údajně upustil čert.
Hřeben z rul a kvarcitů
Vrchol dosahuje výšky 675 metrů nad mořem. Jeho skalnatá část patří do přírodní památky Peperek, která má rozlohu přibližně 12,11 hektaru a chráněna je od roku 1974. Hlavním důvodem ochrany je skalní hřeben tvořený pyroxenickými rulami a kvarcity. Právě rozdílné horniny a jejich zvětrávání daly zdejšímu terénu členitý, místy balvanitý ráz.
Na Peperku tak není třeba hledat jedinou monumentální skálu. Zajímavost se skládá z více částí: z výchozů na hřebeni, sutí pod nimi i z toho, jak se skalní útvary vynořují mezi stromy. Geologie je tu čitelná přímo v krajině, nikoli za sklem muzea. Návštěvník si může všimnout, že les neroste na stejnoměrném svahu, ale přizpůsobuje se skalám a kamenům, které určují podobu místa.
Les, který patří ke zdejším skalám
Chráněné území není jen souborem hornin. Jeho součástí jsou také suťové lesy a květnaté bučiny. V porostu převažuje buk, doplňuje ho javor klen a místy také jedle bělokorá či jilm horský. Na skalách a sutích se daří i borovicím, břízám a jeřábům. Každý z těchto stromů využívá trochu jiné podmínky, které nabízí členitý terén.
V bylinném patře se objevuje například měsíčnice vytrvalá a jaterník trojlaločný. Při procházce proto stojí za to vnímat i drobné detaily podél cesty, nejen samotné skály. Peperek je cenný právě jako celek: jeho geologický podklad, lesní porost i rostliny spolu vytvářejí prostředí, které se od běžného hospodářského lesa liší pestrostí i charakterem.
Čertův kámen a příběhy z vrcholu
Nejznámější zdejší kámen dostal jméno Čertův. Podle místní pověsti čert přeletěl nad Peperkem a kámen při tom upustil. Jde o folklorní vysvětlení, které krajině dodává příběh, nikoli o popis skutečného geologického vzniku útvaru. Název tak připomíná, jak si lidé zvláštní skalní tvary odedávna začleňovali do vlastního vyprávění.
Také některé obrysy na vrcholovém skalisku dostaly v místní tradici svá jména. Připomínat mají žehličku, nůžky a klubko nití. S těmito tvary se pojí vyprávění o krejčím, který se na vrchu ukrýval. Je dobré brát je jako místní pověst, ne jako doloženou historickou událost. Právě spojení skutečné skály a lidské představivosti však může být příjemným zpestřením výletu.
Výlet od Šlakhamru
Na Peperek se dá vyrazit po žluté turistické značce od Šlakhamrů. Vrchol je také součástí místního Hamerského vycházkového okruhu. Výlet lze spojit s návštěvou Šlakhamru, známého rovněž jako Brdíčkův mlýn, nebo s místem zvaným Konec světa. Okolí tak nabízí příležitost propojit přírodní zastavení s poznáváním místní technické a hamernické minulosti.
Obecní informace připomínají, že se na Peperku v minulosti těžila stříbrná ruda. Tento údaj dává vrchu další rozměr: dnešní klidný les byl součástí krajiny, kterou lidé využívali i kvůli jejím nerostným zdrojům. Peperek je proto dobrým cílem pro nenáročné poznávání regionu, při němž se střídají geologické zajímavosti, lesní prostředí a místní vyprávění. Stačí se vydat po značené cestě a nechat jednotlivé vrstvy krajiny postupně promluvit.