Na první pohled nenápadné místo u Jestřebí ukazuje, jak může vypadat obnova drobné vodní krajiny. V zátopě někdejší malé vodní nádrže tu vznikla soustava pěti přírodě blízkých tůní. Projekt Lesů České republiky byl dokončen v květnu 2024 a lokalita dnes slouží nejen jako místo pro zadržení vody, ale také jako nové útočiště pro mokřadní živočichy a rostliny.
Zaniklou nádrž nahradilo pět různých tůní
Nové tůně nejsou stejné ani pravidelně uspořádané. Mají nepravidelné tvary, rozdílnou hloubku a členité okraje, takže společně vytvářejí pestřejší prostředí než jediná vodní plocha. Celková zatopená plocha dosahuje přibližně 2 570 metrů čtverečních.
Nejhlubší místa mají zhruba 1,2 až 1,8 metru, velká část břehů je však mělká a voda zde většinou nepřesahuje půl metru. Právě takové rozdíly jsou pro mokřadní prostředí důležité. Umožňují, aby se na malém prostoru střídaly hlubší vodní partie, mělčiny, bahnité okraje i místa s mokřadní vegetací. Břehy na okolní terén navazují pozvolna, se sklony přibližně od 1 : 4 do 1 : 20.
Voda pro krajinu i pro živočichy
Dvěma tůněmi prochází nově přeložené koryto vodního toku, které je zásobuje vodou. Ostatní vodní plochy jsou odkázané především na průsaky a srážky. Jejich podoba i výška hladiny se proto mohou v průběhu roku měnit podle počasí a množství vody v okolí.
Na dně tůní byly rozmístěny také pařezové úkryty. Ty mají nabídnout vhodná místa k ukrytí i rozmnožování vodním a mokřadním živočichům. Po dokončení projektu se v lokalitě objevili například skokani zelení a ropuchy obecné. Protože jde o nově vytvořené stanoviště, jeho přírodní hodnota se bude postupně vyvíjet s tím, jak se tůně a okolní mokřadní louka přirozeně osídlí.
Proměněný les v okolí Jestřebí
Tůně leží u lesní cesty, která vede z Jestřebí směrem k loveckému zámečku Aleje. Okolí tvoří lesní a luční prostředí přírodního parku Kněžického potoka. Lesní porost se po kůrovcové kalamitě proměnil a dnes má charakter smíšeného lesa s výrazným zastoupením buků, bříz a olší.
Právě spojení obnovovaného lesa, mokřadní louky a nových vodních prvků dává místu zajímavý charakter. Není to vyhlídka ani monumentální památka, která by návštěvníka ohromila na první pohled. Hodnota lokality spočívá spíše v drobných proměnách krajiny a v možnosti sledovat, jak se voda postupně vrací do prostoru, kde dříve bývala malá nádrž.
Tip na klidnou procházku
Nejbližším přirozeným výchozím místem je Jestřebí, místní část Brtnice. K tůním lze pokračovat po lesní cestě ve směru k zámečku Aleje. Přesná délka trasy, značení ani možnosti parkování nejsou u lokality spolehlivě doložené, proto je vhodné počítat spíše s pěším nebo cyklistickým výletem po cestách v okolí a řídit se aktuální situací na místě.
Nejzajímavější může být návštěva na jaře a začátkem léta, kdy bývají dobře patrné mělké vodní partie, mokřadní vegetace i život kolem tůní. Lokalita není určena ke koupání. Návštěvníci by měli zůstat na cestě, nevstupovat do vody ani do mokřadní louky a nerušit obojživelníky či další živočichy.
Výlet k tůním lze spojit s procházkou k loveckému zámečku Aleje a s pozorováním obnoveného smíšeného lesa. Soustava Na Alejích tak představuje nenápadný, ale smysluplný přírodní cíl u Brtnice – místo, kde je možné vnímat krajinu nikoli jako hotovou kulisu, nýbrž jako prostředí, které se stále proměňuje.