Nejzajímavější na kostele svatého Jakuba staršího v Kněžicích je jeho dlouhá proměna. Stavba, jejíž počátky sahají pravděpodobně do 13. století, v sobě spojuje pozdně románský základ, vrcholně gotickou přestavbu, barokní úpravy i výraznou kamennou věž z roku 1837. Kdo sem přijde, nenavštíví jen starou venkovskou památku, ale místo, v němž se po staletí odrážely proměny obce i zdejšího náboženského života.
Od románských základů ke gotickému kněžišti
Původní kostel vznikl nejspíše ve 13. století. Přesné datum založení však není bezpečně doloženo, a proto je přesnější mluvit o pravděpodobně pozdně románské stavbě než o konkrétním roce jejího vzniku.
V další etapě se kostel dočkal vrcholně gotické přestavby. Tehdy k němu přibylo polygonální kněžiště se sakristií, které změnilo podobu i prostorové uspořádání chrámu. Později zasáhly do stavby barokní úpravy, typické pro 18. století. Kostel tak není jednolitou ukázkou jediného slohu, ale spíše čitelným záznamem několika stavebních období.
Výraznou dominantou se stala až velká kamenná věž přistavěná v roce 1837. Právě ona dává kostelu podobu, kterou si návštěvník spojí s dnešním místem. Její vznik zároveň připomíná, že proměny chrámu pokračovaly i dlouho po středověku.
Časy úpadku i obnovené farnosti
Dějiny kněžického kostela nebyly vždy klidné. Kolem roku 1570, v době působení evangelíků v Kněžicích, stavba chátrala. Po obnovení farnosti během třicetileté války do Kněžic dojížděl farář z Brtnice. Kostel přitom zůstával ve špatném stavu, což ukazuje, jak obtížné mohlo být udržet sakrální stavbu v menší obci.
O proměnách interiéru vypovídá také historie kůrů. Farní kronika uvádí, že v kostele původně stály dva dřevěné kůry. Roku 1769 byly odstraněny s výjimkou prostoru pro zpěváka a varhany. Tento nepevný dřevěný kůr pak v roce 1808 nahradila zděná konstrukce.
Varhany, které prošly válkou i náročnou obnovou
Hudební stránka kostela má vlastní pozoruhodný příběh. Písemné zprávy dokládají existenci varhan nejpozději v roce 1757. Tehdejší nástroj byl podle farní kroniky zakoupen z kostela v Brtnici a v letech 1773 a 1791 opravován. Protože opravy přibývaly, pořídila farnost na počátku 19. století další varhany ze zrušeného paulánského kostela v Brtnici. U jejich datace se dochoval rozpor: domovní soupis uvádí rok 1808, zatímco kronika rok 1812.
Dnešní nástroj byl instalován v roce 1869. Jeho výrobcem byl varhanář František Svítil z Nového Města na Moravě. Varhany mají jeden manuál s 49 tóny a pedál s 12 tóny. K jejich rejstříkům patří například Principal 8', Salicional 8', Octava 4', Mixtura 3x, Flauta basová 8', Subbass 16' nebo Violonbass 8'.
Také tento nástroj poznamenaly dějiny 20. století. V roce 1918 byly z varhan vyňaty cínové píšťaly pro válečné účely a nové byly pořízeny v roce 1922. Generální opravu, vyladění a konzervování pak v roce 1972 provedl Karel Zadák z Brna-Starého Lískovce.
Obnova, která vrátila nástroji péči
Nejnovější kapitola varhanního příběhu se uzavřela v letech 2019 až 2023. Restaurátoři tehdy prošli všechny části nástroje. Zvláštní pozornost dostala také zlacená řezbářská výzdoba varhanní skříně, kterou obnovili Ladislav Moravec z Vojkovic a Vladimír Kučera z Brna. Celkové náklady přesáhly dva miliony korun; přispěly na ně Ministerstvo kultury, Kraj Vysočina a obec Kněžice.
Kostel je dodnes živým farním místem a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Návštěvu interiéru je proto vhodné spojit s bohoslužbou nebo si ji předem domluvit s Římskokatolickou farností Kněžice u Třebíče a Opatov na Moravě. Aktuální časy bohoslužeb i možnosti návštěvy je dobré ověřit, protože se mohou měnit. Samostatná prohlídka varhan běžně není zajištěna, šanci nabídne spíše domluva s farností, koncert nebo zvláštní návštěva.