Petrohradský zámek patří k místům, která nelze poznat klasickou prohlídkou s průvodcem. V jeho areálu dnes funguje psychiatrická léčebna, takže běžný vstup není možný. Přesto jde o výraznou dominantu obce a pozoruhodné svědectví o proměnách šlechtických sídel, jejich hospodářského zázemí i pozdějšího využití historických staveb.
Zámek stojí na západním okraji Petrohradu v okrese Louny. Spolu s předzámčím, parkem a dalšími historickými objekty tvoří rozsáhlý areál. Národní památkový ústav jej zároveň eviduje jako součást archeologického území Petrohrad – areál zámku a podzámčí. To znamená, že se zde nacházejí jednoznačně doložené archeologické nálezy a pozůstatky staršího osídlení či opevnění.
Od opevněného sídla k renesančnímu zámku
Jádro dnešní stavby vzniklo kolem let 1559–1560. Zakladatelem byl Jaroslav Libštejnský z Kolovrat, který nechal na místě staršího sídelního a opevněného areálu vybudovat renesanční zámek. Nešlo přitom o pohodlné venkovské sídlo bez obranných prvků. Stavbu obklopovaly zdi a rondely a celek svou podobou připomínal spíše renesanční hrad.
Vývoj ovlivnily také válečné události. Na počátku třicetileté války byl zámek vypálen a těžce poškozen. Po smrti Heřmana Černína z Chudenic v roce 1651 se jeho syn Humprecht Jan pustil do prvních oprav. Petrohradské panství tehdy už patřilo Černínům, kteří se stali s místem spojováni na několik dalších staletí.
Alliprandiho přestavba a trojkřídlý areál
Zásadní proměna přišla na přelomu 17. a 18. století. V letech 1697 až 1703 byl zámek přestavěn podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho, významného architekta působícího v českých zemích. Původní renesanční část doplnila severní a západní křídla v barokním duchu. Areál tak získal trojkřídlou dispozici s nádvořím otevřeným směrem k zámeckému parku.
Další stavební úpravy následovaly v letech 1747–1752, tentokrát v klasicistním duchu. Na zámku se přitom neodehrával pouze reprezentativní život šlechty. V jednom z křídel fungoval až do roku 1862 pivovar. S hospodářským provozem souvisel také nový pivovar, jehož budova byla v 19. století postavena podle plánů architekta Josefa Zítka.
Požár, který změnil podobu sídla
Výraznou stopu v dnešní podobě zámku zanechal požár z noci na 9. dubna 1915. Plameny tehdy zničily přibližně polovinu objektu a spolu s ní také umělecké a archeologické sbírky. Obnova pokračovala až do roku 1918, takže současný vzhled není jen výsledkem barokní a klasicistní přestavby, ale také poválečné obnovy po této katastrofě.
Černínové byli s Petrohradem spojeni od roku 1622. Podle obecních historických údajů zde jejich přítomnost trvala až do května 1945. Po poválečné konfiskaci přešel zámek do státního majetku a jeho původní šlechtická funkce definitivně skončila.
Park, hrad a další stopy minulosti
Ke zámku patří také zámecký park, který byl podle regionálních údajů založen koncem 18. století černínským zahradníkem Rudolfem Födischem. Ten se podílel rovněž na podobě parku v nedalekém Krásném Dvoře. Historický obraz Petrohradu doplňují pozůstatky hradu Petršpurk, kaple Všech svatých a bývalé hospodářské předzámčí.
Zvenčí lze v areálu vnímat některé důležité prvky jeho minulosti. Na severní straně je patrná hrana původního opevnění a ze zámku je viditelná renesanční věž. Právě tyto detaily připomínají, že dnešní klidná stavba má kořeny v době, kdy šlechtická sídla musela vedle reprezentace zajišťovat také určitou míru obrany.
Dnes bez běžných prohlídek
V roce 1952 vzniklo v části zámku psychiatrické zařízení s kapacitou 200 lůžek. Později se proměnilo v psychiatrickou léčebnu, jejímž zřizovatelem je od roku 2003 Ústecký kraj. Zámek proto není klasickým turistickým objektem a do areálu ani interiérů není vhodné vstupovat bez předchozího povolení.
Petrohradský zámek je tak nejlepší vnímat jako pohledovou a historickou dominantu obce. Při návštěvě lze poznávat především veřejně dostupné okolí a další místní zajímavosti, například zříceninu Petršpurku, kapli Všech svatých nebo bývalý pivovar. Přístupnost jednotlivých míst i případné možnosti návštěvy okolí léčebny je vhodné před cestou ověřit.