Mohutná cihlová věž na Kostelním vrchu patří k nejvýraznějším dominantám Kryr. Schillerova rozhledna měří 27 metrů a její režné zdivo, opěrné pilíře i drobná osmiboká věžička jí dodávají podobu romantické hradní stavby. Náhodou to není: stojí v prostoru zaniklého středověkého hradu Kozihrady, jehož příkopy, valy a další terénní pozůstatky jsou v okolí dodnes patrné.
Rozhledna na místě dávného hradu
Kozihrady bývaly malým vrcholně středověkým hradem. Ve 14. století patřily mimo jiné Albrechtovi z Kryr a později se staly součástí petrohradského panství. Nejpozději v 15. století hrad zanikl a o století později už byl uváděn jako pustý. Dnes jeho existenci připomíná především modelace terénu – valy a příkopy, které mohou návštěvníci při procházce zahlédnout v okolí věže.
Samotná rozhledna vznikla v letech 1905 až 1906. Návrh připravil vídeňský architekt a stavitel Alois Kaiser, rodák z Kryr. Na stavbu přispěl místní okrašlovací spolek i spolek kryrských rodáků žijících ve Vídni. Dobové údaje hovoří přibližně o 95 tisících cihel, desítkách fůr písku a žulového kamene a téměř třech stech koňských potazích, které materiál dopravily na vrch.
Pocta Friedrichu Schillerovi
Původní název věže zněl Schillewarte. Odkazoval na německého básníka Friedricha Schillera, od jehož úmrtí uplynulo v roce 1905 sto let. Slavnostní otevření se uskutečnilo 17. června 1906 a podle dobových zpráv přilákalo do Kryr několik tisíc lidí. Rozhledna se tak stala nejen vyhlídkovým místem, ale také symbolem tehdejšího společenského a spolkového života.
Architektura stavby je na české poměry pozoruhodná. Půdorys ve tvaru písmene U doplňuje osm opěrných pilířů a nárožní osmiboká věžička. Věž měla původně tři vyhlídkové úrovně. Nejnižší dřevěná plošina později zmizela, při rekonstrukci se však podle města podařilo původní podobu znovu připomenout. K horním ochozům vede pět kamenných a 122 dřevěných schodů.
Panorama Podbořanska
Odměnou za výstup je široký rozhled z výšky 22 a 27 metrů. Z ochozů se otevírají pohledy na Doupovské hory, Krušné hory a České středohoří. Pod rozhlednou se rozkládají Kryry a okolní krajina Podbořanska, která vynikne zejména za dobré viditelnosti. I když je věž zavřená, má smysl vystoupat alespoň k jejímu patě – výhled do krajiny je dostupný také z prostoru kolem rozhledny.
Výlet se nemusí omezit na samotnou věž. V okolí postupně vzniká a obnovuje se Schillerův park s odpočinkovými místy a dalšími vyhlídkami. Nedaleko se nachází také Havraní kámen, spojený s havranem ve znaku Kryr. Společně s pozůstatky Kozihrad vytvářejí lokalitu, kde se během jediné procházky potkává historie, krajina i novější městská péče o veřejný prostor.
Sté výročí i novější obnova
Schillerova rozhledna je od roku 2004 kulturní památkou. Při rekonstrukci v květnu 2006 se město pokusilo vrátit stavbě podobu podle původního Kaiserova návrhu; náklady tehdy dosáhly přibližně dvou milionů korun. V roce 2026 si Kryry připomněly 120 let od slavnostního otevření. Výročí se stalo součástí tradičního Svátku dobré nálady a připomnělo, že věž zůstává důležitou součástí identity města.
Rozhledna bývá podle aktuálních informací města přístupná v návštěvní sezoně o víkendech a státních svátcích, zpravidla od května do konce října. Protože se konkrétní provozní doba může měnit, vyplatí se před cestou ověřit aktuální stav u města. Výstup není bezbariérový a na vrcholu může být větrno, takže se hodí pevná obuv. Kdo si chce návštěvu prodloužit, může pokračovat procházkou po Kostelním vrchu a šetrně si prohlédnout terénní pozůstatky dávného hradu.