Skalní Bludiště u Mšena není labyrintem vytvořeným lidskou rukou. Vzniklo v pravoúhle rozpukaných kvádrových pískovcích, jejichž zvětrávání postupně vytvořilo úzké soutěsky, skalní komíny a průchody mezi vysokými stěnami. Kdo se vydá dovnitř, na chvíli ztratí přehled o směru i okolním lese – a právě v tom spočívá kouzlo tohoto místa.
Bludiště leží přibližně 2,5 kilometru severozápadně od Mšena a je jedním z nejzajímavějších úseků Cinibulkovy naučné stezky. Ta prochází krajinou CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a spojuje skalní útvary, vyhlídky i lesní cesty do okružního výletu. Samotný labyrint tak není izolovanou atrakcí, ale součástí pestré trasy, na níž se krajina neustále mění.
Skály, které si vytvořily vlastní chodby
Pískovcové bloky v okolí Mšena jsou nápadné pravidelným rozpukáním. Svislé i vodorovné pukliny rozdělily horninu do tvarů připomínajících obří kamenné kvádry. Voda, mráz a další přírodní procesy pak postupně rozšiřovaly slabší místa, až vznikly průchody a stísněné prostory dnešního Bludiště.
Trasa labyrintem vede mezi skalními stěnami a místy využívá přirozené průchody ve skále. Návštěvník tu neprochází jednou širokou cestou, ale členitým terénem, kde se vyplatí sledovat značení. V bezprostředním okolí se nachází také skalní věž Tutanchamón, uváděná jako lezecký cíl. Nejde přitom o totéž místo jako o skalní útvar Faraon, který se objevuje v jiné části stezky.
Cinibulkova stezka jako celodenní plán
Celý okruh měří přibližně devět kilometrů a jeho projití obvykle zabere kolem tří hodin. Výchozím bodem jsou Městské lázně ve Mšeně nebo značené rozcestí ve městě. Trasa se po průchodu lesy a skalními úseky vrací zpět do Mšena, takže není nutné řešit dopravu mezi jednotlivými místy.
Bludiště se na okruhu nachází zhruba mezi 4,7. a 4,9. kilometrem, přičemž značení rozlišuje vstup a výstup z labyrintu. Během výletu se vystřídají také Prolezovačky, jeskyně Obraznice, vyhlídky, Švédský val a Průsečná skála. Pozornost přitahují i útvary pojmenované Obří hlava, Žába nebo Faraon. Stezka tak nabízí víc než jednu výraznou zastávku a dobře funguje jako poznávací výprava do typické pískovcové krajiny Kokořínska.
Dobrodružství, které vyžaduje opatrnost
Okruh je hodnocen jako středně náročný. Přesto není vhodné vnímat ho jako pohodlnou procházku po upraveném chodníku. Lesní cesta se střídá se skalním terénem, převýšením a užšími průchody. Na jednom z přístupů se překonávají příkré schody vytesané přímo do skály, kterým pomáhá řetěz. Právě tento úsek dodává návštěvě dobrodružnější ráz, zároveň však vyžaduje pevnou obuv a soustředěný postup.
Konkrétní stav schodů, řetězu a značení se může v průběhu času měnit vlivem počasí, eroze nebo údržby. Před cestou je proto rozumné počítat s tím, že podmínky na místě nemusí vždy odpovídat představě běžné turistické cesty. Do skal se hodí vyrazit za stabilního počasí a s dostatkem času, nikoli ve spěchu.
Stezka s místní historií
Cinibulkova stezka nese jméno po Josefu Bedřichu Cinibulkovi, místním učiteli a propagátorovi turistiky na Kokořínsku. Okruh byl podle historických materiálů města otevřen v roce 1946 a v roce 2010 prošel obnovou. Na ní spolupracovaly CHKO Kokořínsko, Základní škola Mšeno a město Mšeno s podporou grantu Ministerstva pro místní rozvoj.
Rodiny s dětmi mohou ve Mšeně podle městských informací získat také pracovní listy k naučné stezce. Děti si tak mohou jednotlivé zastávky všímat pozorněji, ale samotný skalní terén je stále potřeba přizpůsobit jejich schopnostem. V některých částech Bludiště navíc nemusí být dostupný mobilní signál. Praktické je proto držet se značení, vyrazit s nabitým telefonem a nespoléhat pouze na navigaci.
Bludiště u Mšena je nejpůsobivější jako součást celého okruhu. Nabízí krátký, intenzivní zážitek ze skalního města, zatímco Cinibulkova stezka ukazuje širší podobu Kokořínska: pískovcové stěny, lesní ticho, vyhlídky i útvary, které získaly vlastní jména díky lidské představivosti.