Ploskovický zámek patří k místům, která na návštěvníka působí známě, i když tu třeba ještě nikdy nebyl. Elegantní průčelí, terasy, kašny a zahrada totiž posloužily jako kulisa řadě českých i zahraničních filmů. Skutečná historie areálu je přitom neméně zajímavá: od středověké komendy přes barokní letní rezidenci až po sídlo posledního českého korunovaného krále.
Od johanitské komendy k malému Versailles
Ploskovice jsou připomínány už ve 12. století. Roku 1188 přešly do majetku johanitů a nejpozději v roce 1278 zde stála opevněná komenda, přibližně v místech dnešního východního pavilonu. Výraznou kapitolou místních dějin je také povstání poddaných z roku 1496. Ti se postavili proti rostoucím robotním povinnostem, dobyli tvrz a za svého ochránce si zvolili Dalibora z Kozojed. Ten byl roku 1498 popraven a jeho příběh se později stal součástí známé české historické tradice.
Dnešní zámek vznikl mnohem později. Velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská jej nechala vybudovat jako letní rezidenci v letech 1716 až 1723. Za pravděpodobného stavitele je považován Václav Špaček, přesné doklady se však nedochovaly. Architektura vychází z tehdejší obliby italsko-čínského slohu a celý areál měl působit jako malé Versailles. Proto se zámek od počátku plánoval společně se zahradou, alejemi, fontánami a sochařskou výzdobou.
Císařské léto a Navrátilovy interiéry
Po roce 1805 připadly Ploskovice toskánské větvi Habsburků. Od roku 1849 se staly letním sídlem Ferdinanda I. Habsburského, známého jako Ferdinand V. Dobrotivý. Panovník se v roce 1848 vzdal trůnu ve prospěch Františka Josefa I., v Ploskovicích však nadále žil s početným dvorem.
Tomu bylo třeba přizpůsobit také zámek. Stavba byla zvýšena o patro, přibyl další pavilon a interiéry prošly rozsáhlou úpravou pod vedením Jana Bělského. Práce skončily na jaře 1854 a císař s dvorem přijel poprvé v květnu téhož roku. Na výzdobě se významně podílel malíř a dekoratér Josef Navrátil, jehož rukopis je patrný v řadě reprezentačních prostor. Sochařské a štukatérské práce spojily jména Václava Levého, Josefa Effenbergera a Josefa Svobody.
Dnešní prohlídkový okruh vede jedenácti místnostmi zařízenými ve stylu druhé poloviny 19. století. Návštěvníci uvidí císařovo i císařovnino apartmá, sál nebo vestibul s dochovanými barokními malbami antických bohů. V roce 2024 se interiéry dočkaly úprav, které jejich podobu přiblížily době Ferdinanda V. Do pokojů se vrátil původní či stylově odpovídající nábytek a také repliky čalounění, závěsů a tapet.
Grotty ukryté pod zámkem
Jedním z největších překvapení Ploskovic se skrývá pod hlavní terasou. Grotty, tedy uměle vytvořené jeskyně z počátku 18. století, představovaly efektní součást barokní zahradní architektury. Jejich interiér zdobí zdrsněné omítky, štukové rostlinné ornamenty, figurální fresky, kašny a další vodní prvky. Nejde jen o dekorativní podzemí, ale o promyšlený prostor, který měl v návštěvníkovi vyvolat úžas a nabídnout únik z horkého letního dne.
Po částečné rekonstrukci v roce 1988 se grotty znovu staly součástí návštěvnické trasy. Samostatná prohlídka trvá zhruba dvacet minut a bývá vítaným doplněním prohlídky zámeckých pokojů.
Osmihektarový park s osou až k nádraží
Park zaujímá přibližně osm hektarů a jeho základní koncepce vznikla po roce 1720. Výrazné osové řešení spojuje vstupní pavilon, zámek, zadní část parku a mariánské sousoší u dnešního vlakového nádraží. Současná podoba vychází především z úprav mezi lety 1850 a 1853.
Čtyři terasové stupně, dvě elipsovité kašny s figurálními vodotrysky, pískovcové prvky, litinové fontánky i historický kuželník ukazují, že zahrada nebyla pouhou kulisou. V hlavní terase se ukrývají právě grotty a vinné sklepy. Rostou zde například zerav východní, paulovnie plstnaté nebo kaštanovník jedlý. Zájemci mohou v sezoně vyrazit také na speciální prohlídku s botanikem, která přibližuje vývoj zahrady i dochovanou flóru.
Filmová kulisa, která žije vlastním životem
Filmaři si Ploskovice oblíbili pro jejich promyšlenou architekturu i romantickou atmosféru. Natáčely se zde pohádky Princ a Večernice, Jezerní královna, Čertova nevěsta, Deváté srdce nebo Panna a netvor. Z české tvorby se na zámku objevily například filmy Jára Cimrman ležící, spící, Odcházení a Probudím se včera, stejně jako seriály První republika a Herec.
Mezinárodní seznam je neméně pestrý. Ploskovice se objevily ve Formanově Amadeovi, v Příbězích mladého Indiana Jonese, Mušketýrech, Whiskey Cavalier nebo seriálu Shadowplay. Zámek si zahrál také ve videoklipech Celine Dion a skupiny HIM. V některých případech přitom nešlo o celé natáčení, ale jen o několik záběrů. Park nebo jednotlivé části areálu proto mohou být při filmování dočasně uzavřené.
Ploskovice navíc nejsou památkou, která by zůstávala stát mimo čas. V červnu 2026 se do vstupního vestibulu po restaurování vrátily tři barokní sochy alegorií Ohně, Vody a Země. Další trojice, představující Jaro, Léto a Podzim, čeká na obnovu. Na její restaurování byla vyhlášena veřejná sbírka s cílovou částkou 300 000 korun. Autorství těchto soch není jisté a v pramenech se objevuje několik možných jmen.
Zámek stojí v obci Ploskovice nedaleko Litoměřic. Park je běžně přístupný zdarma, zatímco interiéry a grotty se navštěvují v rámci samostatných okruhů podle aktuálního sezonního rozpisu. Před cestou je proto dobré ověřit návštěvní dobu a případná omezení. Na jednom výletě tu lze spojit barokní architekturu, habsburskou historii, zahradní umění, podzemní svět i filmová místa – což z Ploskovic činí jednu z nejzajímavějších památek Ústeckého kraje.