Na východní straně nádvoří zámku v Pluhově Žďáru se dochoval detail, kvůli kterému stojí za to toto jihočeské sídlo vnímat pozorněji. Barokní freska Nejsvětější Trojice od jindřichohradeckého malíře Františka Resche vznikla roku 1718 a dodnes připomíná dobu, kdy se původní tvrz proměňovala v reprezentativnější zámecké sídlo.
Zámek stojí přímo v centru obce, v těsném sousedství kostela a někdejšího hospodářského dvora. Nejde tedy jen o samostatnou historickou budovu, ale o součást celku, v němž se po staletí potkávalo vrchnostenské sídlo, církevní stavba a zázemí panství.
Od tvrze k čtyřkřídlému zámku
Počátky zdejšího sídla souvisejí s rodem Pluhů z Rabštejna. Starší tvrz byla v 16. století přestavěna v renesančním duchu. Vznikl čtyřkřídlý objekt s vnitřním dvorem, který původně obklopoval příkop. O někdejším vstupním řešení dodnes svědčí dochované prvky mostu.
Podoba zámku se však nerodila najednou. Statek získal roku 1635 Jan Ekersdorf z Hlaváče, který se pustil do obnovy značně poškozeného areálu. Další etapa vlastnických i stavebních změn je spojována s rokem 1664, kdy tvrz přešla na Humprechta Černína z Chudenic. Právě rozdíl mezi těmito daty ukazuje, že proměnu sídla nelze zjednodušit na jediný rok.
V 18. století pokračovaly barokní úpravy, spojované mimo jiné s rodem Deymů ze Stříteže. Roku 1793 přešel statek na knížete Václava Paara a Paarové jej drželi až do pozemkové reformy ve 20. století.
Freska, která přežila staletí
Nejvýraznějším výtvarným prvkem zámku je nástěnná freska na východní nádvorní fasádě. František Resch na ní roku 1718 ztvárnil Nejsvětější Trojici. Malba není ukryta v reprezentačním interiéru, ale přímo v prostoru nádvoří, kde ji lze vnímat jako součást architektury a každodenního provozu někdejšího sídla.
Právě takové detaily často pomáhají pochopit, jak se historické stavby měnily. Renesanční dispozice zámku zůstala základem, barokní období jí však přidalo novou výzdobu i odlišný způsob reprezentace. Při pohledu na areál se tak před návštěvníkem skládají různé vrstvy českých dějin, nikoli jediný přesně ohraničený stavební styl.
Benešovi a návrat rodového majetku
Novodobé dějiny zámku jsou spojené s rodinou Benešových. Bedřich Beneš, starší bratr pozdějšího československého prezidenta Edvarda Beneše, získal statek ve druhé polovině 20. let 20. století, nejčastěji se uvádí rok 1928. Převod souvisel s pozemkovou reformou.
Po roce 1948 byl zámek rodině zabaven a obec jej využívala především k bydlení. Historické sídlo tak na několik desetiletí ztratilo původní vlastnickou i reprezentační funkci. V roce 1992 byl objekt navrácen potomkům rodiny Benešových, kteří jej postupně opravují. Současný stav je proto výsledkem nejen dávných přestaveb, ale také dlouhodobé snahy o obnovu soukromě vlastněné památky.
Co čekat při návštěvě
Pluhův Žďár leží v okrese Jindřichův Hradec a zámek najdete v centru obce, u kostela Narození Panny Marie a bývalého hospodářského dvora. Okolí dvora je podle obecních materiálů upravené jako zahrada, přístupnost jednotlivých částí areálu se však může měnit.
Zámek není běžně otevřen jako státní památka s pevnou návštěvní dobou. Pokud si chcete prohlédnout nádvoří nebo interiéry, je vhodné ověřit aktuální možnosti předem, případně sledovat kulturní akce a příležitostná zpřístupnění. Historický objekt bývá uváděn na adrese Pluhův Žďár 1; nedaleký Penzion U Zámku s restaurací má samostatnou adresu Pluhův Žďár 68.
Návštěvu lze spojit s prohlídkou kostela a výletem k vodnímu zámku Červená Lhota, který leží v jiné místní části obce. Pluhův Žďár tak nabídne klidnější zastavení, při němž nejde jen o jednu výraznou stavbu, ale o čtení celého historického sídelního prostoru.