Jedna z nejzajímavějších záhad spojených s Anežkou Českou začíná u kostela svatého Haštala na Starém Městě. Právě zde se podle historických domněnek mohly nacházet ostatky české světice. Archeologický průzkum z roku 2010 však tuto možnost nepotvrdil. Pro rodinnou vycházku je to působivý začátek: místo, které samo vypráví o středověké Praze, se stává prvním bodem pátrání po životě a odkazu Přemyslovny.
Královská dcera, která si zvolila vlastní cestu
Vycházka Děti slavných: Anežka Česká se uskuteční v sobotu 17. října 2026. Průvodkyně Magdalena Duřtová během přibližně hodiny a půl až dvou hodin představí Anežku především jako člověka zasazeného do rodiny a evropských dějin.
Anežka se narodila patrně kolem roku 1211 jako dcera krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Vyrůstala ve světě, kde sňatky panovnických dětí často rozhodovaly o spojenectvích mezi zeměmi. Několik plánovaných sňatků se však neuskutečnilo a Anežka se nakonec rozhodla pro řeholní život inspirovaný františkánským hnutím.
Právě tato volba dává jejímu příběhu i dnes srozumitelný rozměr. Nejde jen o život královské dcery, ale o rozhodnutí věnovat se víře, vzdělání a péči o potřebné. Program přiblíží také její vztah ke Kláře z Assisi, nevlastní sestře Dagmar a nejbližšímu bratrovi. Děti tak mohou sledovat Anežčin příběh nejen jako dějiny slavné osobnosti, ale i jako příběh rodinných vazeb a rozhodování.
Od Haštala k místu, které Anežka založila
Trasa zamíří od kostela svatého Haštala k Anežskému klášteru na Františku. Anežka jej s podporou svého bratra Václava I. založila ve 30. letech 13. století. Vznikl zde dvojklášter klarisek a menších bratří a Anežka se stala jeho první představenou.
Areál patří k nejstarším a nejvýznamnějším gotickým stavbám v Praze. Tvoří jej mimo jiné kostely svatého Salvátora a svatého Františka, konventy klarisek a minoritů, kaple i klášterní zahrady. Dnes je místo spojené také s Národní galerií Praha, která zde spravuje expozici středověkého umění. Historické prostředí tak umožňuje navázat na vycházku další návštěvou a ukázat dětem, jak se město i umění proměňovaly ve středověku.
Nejen klášter, ale také péče o nemocné
Anežčin odkaz se neomezil na řeholní komunitu. Založila také špitální bratrstvo, z něhož se později stal řád křižovníků s červenou hvězdou. Ten se věnoval charitativní péči a dodnes patří k významným institucím, které se s Anežčiným jménem spojují.
Právě propojení duchovního života, pomoci potřebným a fungování středověkého města může být pro rodiny zajímavější než samotný výčet dat. Komentovaná procházka nabídne také pohled na postavení Českého království ve středověké Evropě a na to, jak byly české panovnické rodiny propojeny s dalšími evropskými dvory.
Co připomíná kostel svatého Haštala
Kostel, před nímž se účastníci sejdou, stojí na místě staršího románského špitálního kostela. Dnešní gotická stavba pochází přibližně z druhé čtvrtiny 14. století. Po požáru v roce 1689 prošla barokní úpravou, dokončenou roku 1695.
Uvnitř se dochovaly gotické prostory s pilíři a žebrovou klenbou, nástěnné malby v sakristii i barokní výzdoba. K pozoruhodným prvkům patří sousoší pašijového cyklu od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Kostel přitom není běžně otevřený pro volné turistické prohlídky, proto je důležité odlišit samotné místo srazu od případné návštěvy interiéru.
Praktické informace pro rodiny
Sraz je v 10:00 před západním průčelím kostela svatého Haštala na Haštalském náměstí v Praze. Pořadatelem je Pragensia viva – Prague City Tourism. Vstupné se podle zveřejněných údajů pohybuje v rozmezí 200 až 500 korun, konkrétní cenu, dostupnost vstupenek i případné věkové podmínky je ale vhodné před cestou ověřit.
Anežka Česká zemřela 2. března 1282. Její ostatky byly uloženy v klášterním areálu, po husitském vydrancování se je však klariskám nepodařilo znovu nalézt. Svatořečena byla v roce 1989. Vycházka tak připomene nejen panovnickou dceru a zakladatelku, ale také ženu, jejíž působení zasáhlo pražské dějiny, charitu i podobu města.