Černínský palác, Schwarzenberský palác i okolí Pražského hradu sehrály za německé okupace zcela jinou roli než dnes. Z reprezentativních historických staveb se stala sídla moci, úřadů a vojenských institucí. Právě tuto méně známou kapitolu chce přiblížit komentovaná vycházka Praha v době protektorátu, která začne na Pohořelci a povede přes Hradčany směrem k Malostranskému náměstí.
Pohořelec jako brána do příběhu okupace
Místo srazu nebylo vybráno náhodou. Pohořelec leží v těsném sousedství Pražského hradu, Lorety, Černínského a Schwarzenberského paláce. Historická lokalita vznikla jako předměstí Hradčan a její vývoj sahá hluboko před období druhé světové války. Hradčany se v roce 1375 rozšířily o dnešní Úvoz, Pohořelec a Nový Svět. Samotný Pohořelec měl podle městských podkladů založit místopurkrabí Aleš z Malkovic.
Čtvrť v minulosti opakovaně poškodily požáry, mimo jiné v letech 1420 a 1541. Dodnes zde stojí historické domy, například Trčkovský dům nebo Šlikovský dům, zatímco západní stranu prostoru uzavírá rozsáhlý někdejší kasárenský komplex. Při vycházce tak nebude řeč jen o nacistické správě, ale také o starší zástavbě, která tvoří důležitou kulisu celého příběhu.
Černínský palác a centrum okupační moci
Jedním z hlavních témat trasy bude Černínský palác. Za druhé světové války sloužil jako sídlo říšských protektorů a kancelář zde měl také státní tajemník Karl Hermann Frank. Německá správa nechala v paláci zřídit protiletecké kryty a část budovy stavebně zesílila. Monumentální palác tak nebyl pouze reprezentativní adresou, ale také pracovištěm lidí, kteří řídili okupační správu v Protektorátu Čechy a Morava.
Podle programu pořadatele se výklad dotkne čtyř říšských protektorů, Reinharda Heydricha i Karla Hermanna Franka. Zaznít mají také informace o úpravách Černínského paláce, Hitlerově pobytu v Praze a dobové anekdoty. Přesný počet zastavení ani podrobný itinerář však vychází z programové anotace a může se změnit. Černínský palác navíc není automaticky součástí prohlídky interiéru; výklad je třeba chápat především jako připomenutí míst z veřejného prostoru.
Vojenské muzeum ve Schwarzenberském paláci
Další výraznou zastávkou bude Schwarzenberský palác, kde za okupace vznikalo německé Vojenské muzeum známé jako Heeresmuseum Prag. Od roku 1940 se zde shromažďovaly sbírky, mimo jiné i z tehdejšího Památníku osvobození a Vojenského muzea RČS. Nacistická moc tím získala prostor, v němž mohla vojenské dějiny vykládat podle vlastních představ a využít je k propagandě.
Slavnostní otevření muzea bylo plánováno na 3. června 1944. Krátce předtím však bylo zrušeno. Část sbírek byla odvezena mimo území protektorátu, mimo jiné kvůli zamýšlenému muzeu v Linci. Příběh Heeresmusea Prag ukazuje, že okupace nezasahovala jen do politiky a každodenního života, ale také do toho, jak měla být veřejnosti vyprávěna minulost.
Praktické informace k vycházce
Podle aktuálně uváděných údajů se vycházka uskuteční ve středu 7. října 2026 od 17:30. Sraz je u tramvajové zastávky Pohořelec, před pomníkem Tychona Brahe a Johannese Keplera v Keplerově ulici. Trasa má skončit na Malostranském náměstí a zabere přibližně hodinu a půl až dvě hodiny. Pořadatel uvádí terén vhodný také pro kočárky a vozíčkáře.
Vstupenky se podle nabídky kupují předem a nelze se spoléhat na jejich prodej na místě. Cena, dostupnost i uskutečnění konkrétního termínu se u jednorázové akce mohou změnit, proto je vhodné údaje před návštěvou ověřit u pořadatele. Pro návštěvníka, který chce poznat Prahu mimo obvyklé turistické příběhy, ale představuje Pohořelec velmi dobrý začátek: během jediné vycházky propojí středověké Hradčany, okupační dějiny i dosud patrné stopy někdejší vojenské a správní moci.