Co mají společného řečtí bohové, bibličtí hrdinové a barokní umění? Odpověď mohou školní skupiny hledat ve Schwarzenberském paláci na pražském Hradčanském náměstí. Vzdělávací program Národní galerie Praha nazvaný Ozvěny antiky ukazuje, že příběhy z řecké a římské mytologie nezůstaly uzavřené ve starověku. Po staletí se vracely do evropského umění a dostávaly nové významy.
Antika mezi bohy, hrdiny a křesťanskými motivy
Program je určen žákům druhého stupně základních škol a studentům středních škol. Během komentované prohlídky se účastníci zaměřují na postavy, které dobře znají z antických bájí – například na Dia, Persea, Afroditu nebo Orfea. Nejde přitom jen o jejich rozpoznání. Důležitou součástí je také otázka, proč se pohanské příběhy a postavy objevovaly v době, kdy evropské umění silně ovlivňovalo křesťanství.
Antická mytologie nabízela umělcům i objednavatelům známé příběhy, symboly a vzory lidského jednání. V renesanci a baroku se proto mohla stát součástí širšího kulturního dialogu. Stejný obraz nebo socha mohly odkazovat k dávnému mýtu, k ideálu krásy i k představám o hrdinství, vině či osudu.
Palác jako učebnice dějin umění
Schwarzenberský palác není pro takové hledání náhodným místem. Monumentální renesanční rezidence byla dokončena v roce 1567 na místě domů, které zničil požár Hradčan v roce 1541. V první polovině 18. století přešla dědictvím do vlastnictví Schwarzenbergů. Charakteristická sgrafitová výzdoba, kterou návštěvníci znají z vnějšího vzhledu paláce, vznikla až v letech 1870 až 1874 podle návrhu Josefa Schulze.
Dnes zde Národní galerie Praha představuje expozici Staří mistři, zaměřenou na evropské umění 16. až 18. století. Právě v tomto prostředí mohou žáci sledovat antické náměty na obrazech, sochách i nástropních malbách. Prohlídka tak propojuje samotnou architekturu paláce s díly, která ukazují proměny renesančního a barokního výtvarného jazyka.
Od Brauna k Willmannovi
Výklad se vztahuje také ke konkrétním umělcům, jejichž práce jsou s prostředím paláce a expozicí spojeny. Patří mezi ně sochař Matyáš Bernard Braun a malíři Václav Vavřinec Reiner a Michael Leopold Willmann. Jejich díla mohou studentům přiblížit, jak se antické postavy a příběhy proměňovaly podle doby, stylu i účelu konkrétního díla.
Schwarzenberský palác se tak stává více než jen kulisou pro školní výlet. Historické sály, výzdoba a vystavená díla vytvářejí prostor, kde lze dějiny umění pozorovat přímo na místě. Žáci si mohou všímat gest postav, jejich atributů, výrazů i toho, jak jsou zasazeny do celkové kompozice.
Prohlídka nekončí u výkladu
Součástí programu je také výtvarná aktivita. Poznatky z prohlídky účastníci využijí při vlastní tvorbě, takže nezůstane jen u poslouchání a hledání motivů v obrazech. Tvořivá dílna může pomoci převést složité symboly a příběhy do osobního výtvarného vyjádření.
Program tak přirozeně propojuje výtvarnou výchovu s dějepisem, literaturou a poznáváním antické mytologie. Pro pedagogy může být zajímavý právě tím, že ukazuje učivo v autentickém prostředí a vede studenty k pozornému pozorování uměleckých děl.
Praktické informace pro školy
Ozvěny antiky jsou určeny výhradně školním skupinám a je nutné rezervovat konkrétní termín u Národní galerie Praha. Program trvá přibližně 90 až 120 minut a počítá se skupinou 12 až 30 účastníků; dva pedagogové mají podle aktuálních podmínek vstup zdarma. Oficiální údaj uvádí cenu 100 korun za osobu, před objednáním je však vhodné ověřit aktuální informace přímo u pořadatele.
Jako jeden z termínů je uváděn pátek 15. ledna 2027 od 11:30, jeho platnost je ale třeba předem potvrdit v rezervačním systému. Schwarzenberský palác najdete na adrese Hradčanské náměstí 2 v Praze 1. Dostupný je například tramvají číslo 22 nebo metrem linky A ze stanic Malostranská či Hradčanská.