Vápenec se v Železných horách nejen těžil, ale také zpracovával a dopravoval mezi jednotlivými provozy. Nejlépe to připomíná přibližně třicetikilometrová naučná stezka Historie vápenictví v Železných horách. Začíná u Berlovy vápenky v Závratci, místní části Třemošnice, a vede přes Prachovice, Vápenný Podol, Seč a Bojanov až do Polánky.
Nejde přitom o obyčejnou procházku mezi několika historickými objekty. Trasa ukazuje, jak spolu souvisely lomy, pece i dopravní zařízení, a zároveň prochází krajinou Železných hor s roklemi, lesy a výhledy. Celou trasu lze pojmout jako celodenní výlet pro zdatnější pěší nebo jako cyklovýlet. Jednotlivé části však dávají smysl i samostatně.
Berlova vápenka vypráví začátek příběhu
Nejvhodnějším výchozím bodem je Berlova vápenka v Závratci. Dnes v ní funguje muzeum, které návštěvníky seznamuje s počátky vápenictví v Železných horách, vlastnostmi vápence i vývojem zdejší výroby. Expozici doplňují panely, vitríny a historické nářadí. Zajímavostí je také možnost nahlédnout do komína vápenky.
Starší část objektu vznikla přibližně kolem roku 1880. David Berl vápenku koupil v roce 1890 a o tři roky později k ní přibyla menší vápenka s výtahem. Provoz skončil v roce 1960. Pozdější rekonstrukce proměnila chátrající průmyslový areál v muzeum, které dnes pomáhá pochopit celý příběh zdejšího oboru.
Z Prachovic putoval kámen lanovkou
Jedna z nejzajímavějších kapitol vede do Prachovic. Vápenictví zde má dlouhou tradici: už v roce 1864 postavil Josef Klimpl kruhovou vápenku a ve stejném roce vznikl také spolek a družstvo zaměřené na výrobu vápna. O několik desetiletí později, v roce 1881, spojila prachovické lomy se Závratcem přibližně šest kilometrů dlouhá košíková lanová dráha.
Právě tato souvislost dává trase její hlavní příběh. Vápenec se těžil v Prachovicích, lanovkou se dopravoval k pecím v Závratci a tam se dále zpracovával. Z původní dopravy dnes nezůstala běžně využívaná lanovka, ale návštěvník si může jednotlivé části výrobního řetězce poskládat díky muzeu, lomům a historickým pecím.
Vyhlídky na lom a pec ve Vápenném Podolu
Okolí Prachovic doplňuje samostatná naučná stezka kolem prachovického lomu. Měří přibližně tři kilometry, podle jednotlivých podkladů se uvádí zhruba 2,8 až 3,5 kilometru. Vede po červené turistické značce směrem do Vápenného Podolu a nabízí dvě vyhlídky na lom a šest informačních zastavení.
Tabule přibližují historii i současnost těžby, místní horniny, minerály a zkameněliny. Dozvíte se také více o jeskynním systému v okolí Vápenného Podolu. Na své si mohou přijít i děti, pro které je připravena tematická linka s pohádkovými bytostmi. Cílem trasy je historická vápenná pec z roku 1873 ve Vápenném Podolu.
Při návštěvě je důležité držet se veřejně přístupných vyhlídek a značené stezky. Samotný lom je provozním areálem a není určen k volnému pohybu návštěvníků.
Technika se potkává s přírodou Železných hor
Hlavní trasa pokračuje také přírodně cennými úseky. Výraznou částí je Lovětínská rokle, která patří k nejzajímavějším přírodním pasážím celé stezky. Trasa vede rovněž v širším okolí Národní přírodní rezervace Lichnice–Kaňkovy hory. Industriální dědictví tu proto není oddělené od krajiny, ale stává se její součástí.
Vápenictví se v regionu postupně měnilo od menších pecí k průmyslové výrobě. Provozy v Závratci skončily v roce 1960 a ve Vápenném Podolu v roce 1965, zatímco prachovický průmyslový areál pokračoval v modernizované výrobě. Na konci trasy v Polánce navazuje krátká naučná stezka Vápenka Polánka, která regionální historii doplňuje.
Pokud máte na výlet jen několik hodin, nabízí se kombinace Berlovy vápenky a prachovického úseku s vyhlídkami a pecí ve Vápenném Podolu. Před cestou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu muzea i stav značení. Berlova vápenka se nachází na adrese U Vápenky 495 v Třemošnici; její návštěvní režim se během roku mění a skupiny si mohou prohlídku objednat i mimo běžnou dobu.