Pod presbytářem kostela Nejsvětější Trojice v Rokytnici v Orlických horách se ukrývá šlechtická hrobka, v níž spočinulo osm členů rodu Nostitz-Rieneck. Vybudována byla roku 1821 a poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1890, kdy byl pochován Josef Nostitz-Rhieneck. Právě hrobka dává jinak nenápadnému kostelu v městské památkové zóně mimořádně silný příběh.
Od protestantské modlitebny k hřbitovnímu kostelu
Stavba vznikla kolem roku 1603 za Mauschwitzů, kteří tehdy drželi rokytnické panství. Původně sloužila jako protestantská modlitebna, a připomíná tak dobu, kdy se náboženské poměry v českých zemích výrazně lišily od pozdější katolické podoby města.
Panství koupil roku 1567 Joachym Mauschwitz z Armenruh. V roce 1627 přešlo směnou na Jana Mikuláše z Nostitz a kostel se později spojil právě s tímto šlechtickým rodem. Památkové podklady stavbu charakterizují především jako renesanční kostel s mladšími barokními a klasicistními úpravami. Turisticky bývá označována také jako goticko-renesanční.
Rok 1661 přinesl Rokytnici rozsáhlý požár. Kostel spolu se zámkem patřil mezi několik málo staveb, které zůstaly stát. Po dokončení nového kostela Všech svatých na náměstí v roce 1684 se pravidelné bohoslužby přesunuly tam. Nejsvětější Trojice pak získávala stále výraznější zámeckou, pohřební a hřbitovní funkci.
Hrobka pod presbytářem a osud Johanny
Rodinná hrobka Nostitz-Rienecků vznikla v době, kdy se kostel stal místem spojeným s posledním rozloučením členů hraběcí rodiny. Při pohřebních průvodech představoval poslední zastavení před uložením ostatků.
První plánovanou pohřbenou měla být Johanna Nostitz-Rhieneck. Zemřela však ještě před dokončením hrobky, a proto byla nejprve uložena jinde. Teprve později byly její ostatky přeneseny do rodinného pohřebiště pod kostelem. Tento detail dobře ukazuje, že dějiny památek netvoří jen data staveb a přestaveb, ale také konkrétní lidské osudy.
V presbytáři se navíc dochoval renesanční náhrobník Joachima Mauschwitze a sarkofág Jana Ignáce z Nostitz. Dvě výrazné funerální památky tak připomínají obě hlavní šlechtické etapy v historii rokytnického panství – Mauschwitze i Nostitze.
Interiér ukrývá více než jen hrobku
Kostel může zaujmout také vybavením. Podle místních turistických materiálů se v něm nachází cenný pozdně renesanční oltář, připisovaný řezbáři Konrádu Hübnerovi. Dochovala se rovněž kazatelna a historické prameny zmiňují poškozené varhany z dílny rokytnického varhanáře Španěla. Aktuální stav jednotlivých částí mobiliáře se však může měnit.
Roku 1772 byl u kostela znovu vysvěcen hřbitov, protože pohřebiště u farního kostela už kapacitně nestačilo. Později byl také tento hřbitov zrušen. Dnes proto návštěvníka nečeká běžně fungující pohřebiště, ale historický areál s ohradní zdí a dochovanými prvky někdejšího hřbitova. Jeho význam není jen architektonický, ale také urbanistický a funerální.
Kostel v historickém centru Rokytnice
Nejsvětější Trojice stojí západně od hlavního náměstí, při komunikaci směrem na Pěčín, a je obklopena starší městskou zástavbou. Se zámkem tvoří přirozený historický celek – obě stavby připomínají dobu, kdy šlechtické sídlo, panství a město fungovaly v těsném propojení.
Velká oprava proběhla v roce 1936. Tehdy se opravovala střecha, věž, krov, klempířské prvky i fasáda a původní šindelová krytina byla nahrazena eternitem.
Kostel dnes není podle dostupných informací běžně otevřen s pevnou návštěvní dobou. Interiér, hrobku a historické vybavení lze obvykle spatřit při vybraných akcích, například během Dnů evropského dědictví; aktuální možnosti je vhodné ověřit u místní farnosti nebo turistického informačního centra. Zvenčí je však možné vnímat samotnou stavbu, ohradní zeď i atmosféru někdejšího hřbitovního areálu. GPS poloha kostela je 50° 9′ 53.357″ N, 16° 27′ 44.178″ E.