Po několikaleté přestávce se do Poličky vrací tradiční podzimní výstava, která má v dějinách města své pevné místo. Vernisáž 77. Východočeského uměleckého salonu se uskuteční v neděli 13. září 2026 od 16 hodin v Galerii v Barokní radnici. Výstava potrvá až do 1. listopadu a nabídne setkání čtyř různých výtvarných přístupů.
Spojuje je především téma krajiny. Nejde však jen o záznam konkrétního místa nebo pohled do přírody. Krajina se v expozici proměňuje v osobní prostor, do něhož se promítají vzpomínky, mezilidské vztahy, nálady i vnitřní rozpoložení autora.
Poličský rodák v hlavní roli
Ústředním autorem letošního salonu je Martin Šmíd, který se v Poličce narodil v roce 1976. Absolvoval Fakultu výtvarných umění VUT v Brně a dnes žije a tvoří v nedaleké Radiměři. Jeho vztah k regionu se v tvorbě projevuje mimo jiné zájmem o krajinné výseky, vlastní zahradu a neobvyklá zátiší.
Šmíd představí velkoformátové kresby vytvořené uhlem, pastelem a akrylem. Konkrétní motivy v jeho podání nejsou pouhým popisem skutečnosti. Zahrada, krajina nebo předmět se stávají východiskem pro obraz vnitřního světa, který se mění podle vzpomínek a momentálního prožitku. Návštěvník tak může známé motivy vnímat spíše jako náladu než jako přesný pohled do okolí.
Od lesa přes vztahy až k abstrakci
Rozmanitost salonu podtrhnou další tři autorky. Jarmila Maturová se také věnuje krajině a venkovnímu prostoru, její práce však nabízejí různá měřítka pohledu. Mohou vycházet z nadhledu, ponořit se do hustého lesa nebo se otevřít vzdálenému horizontu. V pozadí její tvorby stojí otázka, jak spolu souvisejí příroda a člověk.
Tereza Kleinová obrací pozornost k mezilidské komunikaci. Pracuje s fotografickými východisky z každodenních situací a činností, které v jejím pojetí získávají význam pro téma identity, osobních vazeb a příběhů. Její tvorba tak rozšiřuje pojem krajiny o prostředí, v němž lidé žijí společně a navzájem se ovlivňují.
Lea G. Sehnalová se pohybuje mezi abstrakcí, symbolikou a intuitivní malbou. Důležitou roli u ní hraje barva, vyvážená kompozice a více vrstev významu. Její obrazy mají meditativní charakter a vybízejí spíše ke zpomalení a vlastním interpretacím než k hledání jednoznačného příběhu.
Tradice, která se v Poličce proměňuje
Východočeské umělecké salony se v Poličce konají od roku 1941. Navázaly na výstavu současných výtvarníků Poličska z roku 1940 a ještě starší přehlídku nazvanou Českomoravská vysočina v dílech svých velkých synů z roku 1936. Za dobu existence se na nich podle údajů města a muzea představilo více než 700 umělců.
Nejstarší ročníky se opíraly především o tradiční krajinomalbu. Od šedesátých let se výběr postupně otevíral modernějším uměleckým směrům. Podoba salonu se měnila i později: v polovině sedmdesátých let se výstavy soustředily na jednotlivé autory, v roce 1996 se věnovaly novým médiím a od roku 2004 představovaly absolventské práce uměleckých škol v Praze a Brně. Jubilejní 70. ročník v roce 2017 zase nabídl výběr dřívějších účastníků.
Letošní výstava se vrací k principu spojenému s regionem. Představuje umělce narozené na Poličsku nebo ty, kteří v kraji žijí. Právě díky tomu může být salon zajímavý nejen pro milovníky současného umění, ale také pro návštěvníky, kteří chtějí poznat, jak místní prostředí působí na různé generace a osobnosti.
Výstava v historickém centru Poličky
Galerie v Barokní radnici funguje v rekonstruovaných prostorách od roku 1994 a patří mezi výstavní pracoviště Městského muzea a galerie Polička. Vernisáž doprovodí úvodní slovo vystavujících autorů a hudební vystoupení uskupení Ženy zpěvné.
Galerie se nachází na adrese Šaffova 112. Výstava je přístupná v rámci prohlídek Barokní radnice, jejichž aktuální rozpis je vhodné před návštěvou ověřit u městského muzea. Stejně tak se mohou měnit návštěvní časy v průběhu září a října. Salon lze spojit s procházkou historickým centrem Poličky a dalšími expozicemi muzea.