V Botanické zahradě hl. m. Prahy se rostliny nepoznávají pouze očima. Vonná stezka zve návštěvníky k putování za vůněmi, které se ukrývají v tropickém skleníku, rozáriu, na louce, v lese i mezi řádky historické vinice. Nejde přitom o klasickou turistickou trasu s jedním souvislým vedením, ale o soubor stanovišť rozmístěných v různých částech rozlehlého areálu.
Od tropického parfému ve Fata Morganě
První zastavení se nachází ve skleníku Fata Morgana. Tady se návštěvník seznámí s příběhem parfému Fata Morgana No. 1, jehož kompozice vznikala kolem zimního slunovratu roku 2016. Vůně byla sestavena z 21 vonných silic. Výraznou roli v ní mají ylang-ylang a citronová tráva, doplňují je například vanilka, skořice, kardamom, hřebíček a zázvor.
Směs zrála ve speciálním měděném kotli, jehož část zůstává vystavena přímo ve skleníku. Návštěvníci si mohou postupně přivonět k devíti vybraným složkám a nakonec porovnat jejich charakter s výsledným parfémem. Limitovaná edice 950 kusů je podle aktuálních informací botanické zahrady vyprodaná; připravuje se však nový parfém Fata Morgana No. 2. Dostupnost parfému se proto může v čase změnit.
Růže, svatojánské byliny a proměnlivá vůně lesa
V rozáriu pokračuje stezka u skulptury růžového keře. V jeho poupatech jsou ukryty vůně různých růží i rostlin, které růži připomínají, ačkoli s ní botanicky nesouvisejí. Návštěvník tak může porovnávat známý květinový motiv s vůněmi, jejichž původ by možná na první pokus neuhodl. Skulptura byla slavnostně odhalena v červnu 2018.
Na Stráni se trasa dotýká lidových představ o svatojánské noci a letním slunovratu. Zastavení Svatojánské byliny, vybudované v roce 2019, představuje aromatické a léčivé rostliny spojované se svatojánským kultem. Jeho součástí je mosazná skulptura ve tvaru slunečního kotouče, kterou vytvořil měditepec Vojtěch Jirásek.
Lesní stanoviště u lesního dětského hřiště ukazuje, že les nemá jedinou vůni. Skulptury připomínající kapradinové klíčky ukrývají vůně spojené s jednotlivými částmi roku – od jarní půdy a rašících rostlin přes letní pryskyřice až po podzimní vlhkost, houby, mechy a lišejníky. Přirozená vůně okolní vegetace se přitom mění podle počasí a sezony, zatímco uložené esence nabízejí stabilnější zážitek.
Banka vůní na vinici svaté Kláry
Výrazným bodem Vonné stezky je historická vinice sv. Kláry. Podle údajů botanické zahrady pravděpodobně existovala už za vlády Václava II. Od roku 1995 je součástí zahrady a návštěvníkům je zpřístupněna od roku 2004. Právě uprostřed vinice se nachází Banka vůní, která je součástí Vinařské naučné stezky.
Vonná skulptura inspirovaná révou, jejímž autorem je akademický sochař Lukáš Rais, doplňuje dvacet vonných soudků. Z nich si lze postupně zkoušet jednotlivé složky vinného buketu a ověřovat, jak dobře dokážeme vůně rozpoznat bez pomoci zraku. Banka vůní tak propojuje botaniku, vinařskou tradici i hravou degustaci.
Smyslová trasa, která se stále rozvíjí
Projekt vznikl ve spolupráci botanické zahrady a Petry Hlavaté. Aromatické rostliny v areálu označuje symbol vonné rostliny a jednotlivá zastavení doprovázejí také akvarely Adriany Skálové. Aktuálně zahrada uvádí pět otevřených míst: Fata Morganu, Rozárium, Svatojánské byliny, Vinici sv. Kláry a Les. Do budoucna se počítá také se zastavením věnovaným biblickým rostlinám a s dalším bodem v Japonské zahradě.
Vonná stezka není samostatnou placenou atrakcí mimo areál. Její stanoviště se nacházejí v různých částech botanické zahrady, takže je dobré počítat s delší procházkou mezi skleníkem, severním areálem, Strání, lesní částí a vinicí. Před návštěvou se vyplatí ověřit aktuální provoz jednotlivých expozic, vstupné a případná omezení. Botanická zahrada se nachází na adrese Trojská 800/196 v Praze 7 – Troji.
Čichový zážitek může být pokaždé trochu jiný. Kvetoucí rostliny voní intenzivněji v některých obdobích a počasí ovlivňuje i les nebo vinici. Právě v tom je ale kouzlo této trasy: část vůní má podobu promyšlených interaktivních prvků, část vzniká přímo na místě a mění se spolu s roční dobou.