Kostel s gotickým jádrem
Kostel svaté Markéty v Příměticích, dnes součásti Znojma, patří k místům, kde se na jednom prostoru vrství několik staletí historie. Z původní středověké stavby se dochovalo především gotické kněžiště. Samotný objekt má podobu monumentální pozdně gotické sakrální architektury, v průběhu času však prošel výraznými barokními i novějšími úpravami.
Historie zdejší farnosti se podle dochovaných údajů začala psát už roku 1220. Její vznik měl podpořit znojemský kastelán Jimram a duchovní správu následně převzal premonstrátský klášter ve Znojmě-Louce. Po zrušení louckého kláštera přešel patronát na hrabata Ugarte. Přímětický kostel tak nebyl pouze stavbou určenou k bohoslužbám, ale také důležitým bodem místní správy a života obce.
Barokní výzdoba a památky v interiéru
Jednou z výrazných změn byla výstavba kaple svaté Barbory v roce 1730. V 19. století pak ke kostelu přibyla sakristie. Tyto zásahy dávají stavbě dnešní podobu, v níž se gotické základy setkávají s barokními prvky a pozdějšími úpravami.
Interiér ukrývá několik pozoruhodných detailů. Patří k nim barokní dřevěná socha svaté Markéty, velký lidový barokní kříž v presbytáři nebo oltář z vračanského mramoru. Svatostánek s ozdobnou stěnou vznikl jako italská pseudogotická dřevořezba roku 1884. Pozornost si zaslouží také varhany z roku 1913, které byly později přestavěny a rozšířeny na čtrnáct rejstříků.
Na věži jsou zavěšeny tři zvony z let 1921 a 1956. Při prohlídce je však dobré počítat s tím, že kostel je živým farním místem a návštěva interiéru mimo bohoslužby nemusí být pravidelně zajištěna. Aktuální režim zveřejňuje přímětická farnost ve svých ohláškách.
Stopa Prokopa Diviše
Nejznámější osobností spojenou s kostelem je Prokop Diviš. Premonstrátský kněz, přírodovědec a experimentátor působil v přímětické farnosti v letech 1736 až 1765. Proslul zájmem o elektřinu a bývá spojován s konstrukcí raného bleskosvodu či meteorologického stroje. Právě jeho působení dává místu přesah daleko za hranice běžné historie kostela.
Diviše připomíná památník před kostelem a také pamětní deska na faře. Návštěvník tak může spojit prohlídku sakrální stavby s příběhem muže, který v 18. století propojoval duchovní život s přírodovědným pozorováním a experimenty. Konkrétní podoba jeho zařízení i okolnosti jeho vzniku se v různých výkladech popisují odlišně, jisté však je, že Přímětice zůstávají s jeho odkazem pevně spjaty.
Přímětice v dějinách napoleonských válek
Historický význam místa doplňuje událost z léta 1809. Po porážce rakouských vojsk v bitvě u Znojma 11. července se ve zdejší farní budově podle historických údajů jednalo o podmínkách příměří. Kostel a fara tak připomínají nejen dlouhé dějiny církevní správy, ale také okamžik, kdy se v regionu rozhodovalo o dalším vývoji evropského konfliktu.
V okolí lze narazit i na další drobné památky. Před kostelem stojí socha svaté Agáty, uváděné také jako svatá Háta. Na novém hřbitově se nachází pseudogotická hrobka dědiců statku Ugarte z roku 1892. Pozůstatky ze starší hrobky byly už roku 1888 uloženy do pěti hrobů v presbytáři kostela.
Výlet za historií Znojma
Kostel svaté Markéty je kulturní památkou evidovanou od roku 1958 a v památkovém katalogu vedenou pod rejstříkovým číslem 17118/7-6685. Přímětice leží na severním okraji Znojma směrem na Hluboké Mašůvky. Procházka kolem kostela, fary, Divišova památníku a hřbitova nabídne kompaktní setkání s architekturou, vědou i vojenskými dějinami.
Před cestou je vhodné ověřit u římskokatolické farnosti Přímětice aktuální časy bohoslužeb a možnosti vstupu. Kostel totiž není jen historickou kulisou, ale dodnes slouží svému původnímu účelu.