Na Radyni se letos v září potká historie s hudebně-divadelní fantazií. Ve čtvrtek 3. září 2026 od 19 hodin tu zazní mini muzikál Balada o Radoušovi a jeho přežalostném konci. Příběh bájného pána hradu se odehraje přímo v prostředí středověké zříceniny, s níž je místní pověst neodmyslitelně spojená.
Večer ale nezačne až představením. Už od 18 hodin bude možné v rámci vstupného absolvovat komentovanou prohlídku vedenou kastelánem. Návštěvníci tak dostanou příležitost prohlédnout si hrad s odborným výkladem a teprve potom se ponořit do příběhu, v němž se mísí pohádkové motivy, krutost, láska i nečekaný konec.
Legenda o muži se zvířecími rysy
Radouš není historicky doloženým majitelem Radyně, ale postavou místní pověsti. Podle ní se narodil s oslíma ušima, kozlí bradkou a kančími zuby. Jeho podoba měla být důsledkem matčina nešťastného výkřiku během těhotenství, kdy si ve zlosti přála mít raději osla.
Legenda dále vypráví, že Radouš pomocí kouzelné knihy nechal na skále vystavět hrad a pojmenoval jej po sobě Radyní. Jeho další osud však rozhodně nepřipomíná idylickou pohádku. Pověst mu přisuzuje násilí vůči manželkám i vlastnímu dítěti, které po něm zdědilo zvířecí rysy.
Také Radoušův konec je spojen s nadpřirozenými silami. Když ztratil ochranný medailonek, udeřil do hradní věže blesk a bájný pán zůstal pohřbený v troskách svého sídla. Poklady, které po sobě zanechal, prý dodnes střeží se sluhou Černým Hanušem a černým psem.
Skutečný hrad Karla IV.
Za legendou se přitom skrývá památka s dobře známou historií. Radyni nechal ve 14. století vybudovat Karel IV. Stavba vznikala v letech 1356 až 1361 a původně nesla jméno Karlskrone, tedy Karlova koruna. Název Radyně se později prosadil podle kopce a buližníkové skály, na níž hrad stojí.
Hrad měl především strategický význam. Střežil zemskou stezku a jeho purkrabí dohlíželi mimo jiné na bezpečnost obchodní cesty vedoucí z Norimberka přes Řezno do Prahy. Po husitských válkách však Radyně postupně upadala. Na počátku 16. století vyhořela a od roku 1558 je uváděna jako pustá.
Dnes o areál pečuje město Starý Plzenec, které hrad s okolními lesy získalo v roce 1920. Ve věži jsou expozice věnované dějinám hradu, době Karla IV., jeho majitelům i středověkému vaření a stolování. Nechybí ani model Radyně z období jejího největšího rozkvětu.
Večer s výhledem na Plzeňsko
Radyně stojí v nadmořské výšce 567 metrů a patří k výrazným dominantám Plzeňska. Kdo se vydá na vyhlídkový ochoz, čeká ho panoramatický pohled do okolní krajiny. Hradní věž měří 22 metrů a na její vrchol vede 114 schodů. Právě spojení výhledu, hradních prostor a večerního programu dává akci zvláštní atmosféru.
Mini muzikál má v prostředí Radyně delší tradici. Program spojený s Radoušovým osudem se v repertoáru Milana Benedikta Karpíška objevuje nejméně od druhé poloviny první dekády tohoto století. Starší uvedení se odehrávala v dobových kostýmech a s replikami historických nástrojů, konkrétní obsazení zářijového představení v roce 2026 však pořadatelé v dostupných informacích neupřesňují.
Akce je podle pořadatele vhodná také pro děti. Radoušův příběh se navíc v místní kultuře objevuje opakovaně. Na 19. září 2026 jsou například naplánovány Radoušovy hry s hudbou, dětským divadlem a soutěžemi inspirovanými pověstmi o bájném pánu hradu.
Praktické informace k návštěvě
Vstupenky na muzikál se začnou prodávat v den konání od 17:30 v hradní pokladně. Plné vstupné činí 140 korun, snížené 40 korun. Platit je podle pořadatele možné pouze v hotovosti. V ceně je zahrnuta také možnost komentované prohlídky od 18 hodin, proto se vyplatí dorazit s předstihem.
Hradní areál je přístupný přes kamenné schody a můstky a běžně není bezbariérový. Návštěvníci by měli počítat s nerovným terénem a řídit se pokyny na místě. Protože jde o mimořádný večerní program mimo běžnou návštěvní dobu, je vhodné před cestou ověřit aktuální informace u pořadatele, zejména v případě nepříznivého počasí.