Na náměstí v Horní Blatné se zvedá kostel, jehož siluetu utváří výrazná věž a dvě menší věžice. Jeho dnešní podoba vypráví o několika proměnách: z renesančního protestantského chrámu se stal katolický kostel, který v 18. století získal výrazný barokní vzhled. Právě spojení různých stavebních období dělá z kostela sv. Vavřince zajímavou zastávku při poznávání Krušných hor.
Od protestantského chrámu ke katolickému kostelu
Horní Blatná je město spjaté s hornictvím a kostel stojí přímo na jejím náměstí. Farnost popisuje chrám jako stavbu saské renesance z roku 1594. Původně sloužil protestantským bohoslužbám; roku 1686 byl přesvěcen pro katolické bohoslužby a zasvěcen svatému Vavřinci.
V pramenech se však objevuje také rok 1564 jako datum dokončení kostela. Časovou osu proto nelze bez dalšího vysvětlení zjednodušit na jediný rok. Farnost a krajský průvodce datují dnešní renesanční kostel do let 1593–1594, zatímco městský přehled uvádí rok 1564. Při návštěvě je tak dobré vnímat chrám jako stavbu s delším vývojem, jehož jednotlivé etapy se v podání zdrojů liší.
Podstatnou změnu přinesly roky 1754–1755, kdy byl kostel výrazně barokně přestavěn a rozšířen. Přibyly také sochařské prvky, které stavbě dodaly slavnostnější výraz. Výsledkem je rozlehlý jednolodní prostor, jehož barokní úpravy doplňují starší renesanční základy a charakter.
Oltář se svatým Vavřincem
Hlavní oltář pochází z první třetiny 18. století a patří k nejvýraznějším prvkům interiéru. Jeho středem je oválný reliéf svatého Vavřince, patrona kostela. Po stranách stojí sochy svatého Václava a svatého Floriána. Oltář tak soustřeďuje pozornost na světce, kteří jsou spojeni s českou zemí, patronací kostela i ochranou před požáry.
Také průčelí připomíná, komu je chrám zasvěcen: nad vstupem je umístěna socha svatého Vavřince. V kombinaci s věží a dvojicí menších věžic vytváří kostel na náměstí výraznou dominantu. Jeho význam tak nespočívá jen v jednotlivých uměleckých detailech, ale i v tom, jak dotváří historické jádro města.
Strop, kazatelna a vzácná křtitelnice
Při pohledu do interiéru se vyplatí zvednout oči k malovanému prkennému stropu se štukovými zrcadly. Pozornost si zaslouží také rokoková kazatelna, jejíž výzdobu tvoří figurální reliéfy. Tyto prvky doplňují barokní oltář a ukazují, že výtvarná podoba kostela se neomezuje jen na jeho hlavní pohledovou osu.
Významným předmětem je rovněž renesanční cínová křtitelnice z roku 1544, připisovaná jáchymovskému litci Leonhardu Dürru. Je tedy starší než období, do něhož farnost řadí dnešní renesanční kostel. Právě takové předměty připomínají, že historie sakrálního prostoru může být složitější než jediná datace stavby.
Zastavení na náměstí
Kostel sv. Vavřince prošel obnovou v letech 1993–1997, na níž se podle farnosti podílela sbírka německých rodáků. Při procházce Horní Blatnou je přirozeným bodem, u něhož se potkávají příběhy města, proměny náboženského života i různé vrstvy umělecké výzdoby.
Interiér bývá přístupný příležitostně, takže před cestou je vhodné ověřit aktuální možnosti u farnosti nebo města. I při pohledu z náměstí ale kostel dobře ukazuje, jak se renesanční chrám proměnil v barokně utvářenou dominantu hornického města.