Rtyňská lípa svobody má v sobě příběh, který se nezačíná u dávné pověsti, ale u konkrétního jarního dne. V neděli 13. dubna 1919 ji místní Sokolové zasadili jako připomínku vzniku samostatného Československa. Ve školní kronice zůstala zachycena nejen událost, ale i jména těch, kteří se na ní podíleli.
Výsadba s občany i školáky
Slavnost se konala krátce po vzniku nového státu a zúčastnili se jí žáci, učitelský sbor, zástupci obce i mnoho dalších obyvatel. Po projevu Břetislava Kavana zasadil strom Antonín Vorlický. Výsadba tak nebyla jen symbolickým gestem několika lidí: stala se veřejnou událostí, při níž se potkala škola, obec i tělocvičná jednota Sokol.
Právě dochovaný kronikářský záznam dává lípě zvláštní lidský rozměr. U mnoha památných stromů známe přibližné stáří nebo důvod, proč byly vysazeny. Tady se k tomu přidává i zpráva o průběhu slavnosti a o jejích účastnících. Při pohledu na strom si tak lze představit, že kolem něj kdysi stáli místní lidé, pro které byla nová republika čerstvou skutečností.
Lipka naproti hřbitovu a zvonici
Lípu hledejte v Rtyni v Podkrkonoší, v lokalitě zvané Lipka. Stojí na vyvýšeném místě naproti místnímu hřbitovu a zvonici. Školní kronika spojuje místo výsadby s okolím kostela označovaným jako „Na lískách“. Její poloha tedy patří k prostředí, kde se vedle sebe setkávají významné body obce a její paměť.
Nejde o samostatnou atrakci s návštěvnickým zázemím ani o místo s jednoznačnou adresou. Lípu lze vnímat jako zastavení při poznávání Rtyně a jejího okolí: všimnout si jejího umístění, připomenout si datum výsadby a přečíst si krajinu kolem ní jako součást místního příběhu. Podklady neuvádějí otevírací dobu ani zvláštní zařízení pro návštěvníky.
Strom, u kterého se slavilo
Lípa nezůstala pouze památkou na rok 1919. Podle obecní kroniky se u ní v dalších letech konaly různé slavnosti. Strom se tak stal místem, k němuž se lidé vraceli nejen kvůli jeho původnímu významu, ale také při společných událostech. Podrobnosti o pravidelnosti těchto setkání dostupné podklady neuvádějí, jejich tradici však připomínají.
Stoleté výročí v roce 2018 přivedlo město k záměru navázat na někdejší setkávání. Rtyně tehdy plánovala vzpomínkovou akci na 28. října a také výsadbu dalšího Stromu svobody 2018. Šlo o tehdejší oznámený záměr; nelze z něj vyvozovat, že se u lípy dnes koná každoroční slavnost. Město se tehdy přihlásilo také s lípou do ankety Strom roku, její konečné umístění však není v dostupných podkladech spolehlivě doloženo.
Živá připomínka místní historie
Místní zpravodaj označil lípu v roce 2021 za nejmladší, ale nejpamátnější z rtyňských lip a uvedl obvod kmene 237 centimetrů. Protože není uvedeno datum ani způsob měření, je lepší brát číslo jako tehdejší údaj, nikoli jako aktuální hodnotu. Důležitější než rozměry je její role: strom vysazený při veřejné slavnosti se stal svědkem místního života.
Rtyňská lípa svobody připomíná, že dějiny se neodehrávají jen v učebnicích a na velkých náměstích. Někdy zůstane jejich stopou strom na kopečku, jehož místo i příběh znají místní lidé. Při návštěvě Lipky tak nejde jen o setkání s památnou lípou, ale také o krátké nahlédnutí do toho, jak si jedna podkrkonošská obec připomínala vznik republiky a společně utvářela vlastní tradice.