Nejzajímavější příběh ruprechtického hřbitovního areálu se ukrývá v jednoduchém časovém srovnání: zvonice je starší než kostel, vedle něhož dnes stojí. Dvoupatrová zděná stavba vznikla podle dostupných údajů ve druhé polovině 16. století. Současný kostel sv. Jakuba Většího byl vystavěn až v letech 1720 až 1723.
Obě stavby dnes vytvářejí výrazný celek na mírném návrší. Při příjezdu do Ruprechtic, místní části Meziměstí, se uplatňují v krajině jako pohledová dominanta a připomínají dlouhý vývoj zdejšího osídlení i církevní architektury. Zvonice přitom není jen doplňkem kostela. Je samostatnou renesanční památkou s vlastní podobou a historií.
Renesanční stavba u vstupu na hřbitov
Zvonice stojí jihovýchodně od kostela, přímo v areálu hřbitova. Má přibližně čtvercový půdorys a dvě podlaží. Její přízemí je zaklenuté křížovou klenbou a zároveň plní praktickou funkci vstupní brány do hřbitovního prostoru. Návštěvník tak prochází stavbou, která propojuje veřejnou cestu s pietním místem.
Fasády jsou výrazně členěné a horní, zvonové patro osvětlují půlkruhově zakončené otvory. Nad zděnou částí se zvedá zvonovitá střecha s polygonální věžičkou a křížem. Takové zakončení dává zvonici její charakteristickou siluetu, dobře čitelnou i z okolní krajiny. V průběhu času byla stavba několikrát upravována, základní renesanční ráz však zůstal patrný.
Detail, který stojí za pozornost
Při prohlídce zvenčí by neměla uniknout jižní strana zvonice. Nachází se na ní kamenná kartuše s reliéfem duší v očistci. Nápis, který ji doprovází, se dochoval jen částečně, přesto jde o pozoruhodný detail, jenž stavbě dodává osobnější a symbolickou vrstvu.
Právě podobné drobnosti často rozhodují o tom, jak člověk místo vnímá. Z dálky se zvonice uplatňuje především jako výrazná věž v krajině, zblízka ale nabízí řemeslné a výtvarné prvky, které vybízejí k pomalejšímu pozorování. Zajímavým námětem může být také fotografické srovnání starší zvonice s mladším kostelem.
Kostel, který nahradil dřevěného předchůdce
Dnešní kostel sv. Jakuba Většího nevznikl na prázdném místě. Navazuje na starší dřevěný kostel, jehož existence je v pramenech spojována už se 14. stoletím. Tento předchůdce podle dostupných údajů několikrát vyhořel, a tak byla v první polovině 18. století postavena nová, trvalejší stavba.
Kostel má protáhlý osmiboký půdorys a raně barokní charakter. Jeho návrh bývá pravděpodobně připisován Kryštofu Dientzenhoferovi, zatímco realizace je spojována s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Opatrná formulace je na místě, jisté však je, že kostel patří k významným sakrálním stavbám Broumovska.
Součást kulturní krajiny Broumovska
Kostel sv. Jakuba Většího je veden jako národní kulturní památka v rámci broumovské skupiny kostelů. Zvonice s ním vytváří celek, v němž se potkává renesanční tradice s barokní architekturou. Nejde tedy pouze o dvě stavby stojící vedle sebe, ale o vrstevnatý obraz místa, které se proměňovalo po staletí.
Ruprechtice jsou od roku 1986 místní částí města Meziměstí. Areál lze vnímat především z veřejně přístupného prostoru při návštěvě obce. Pravidelná návštěvní doba zvonice ani běžné prohlídky jejího interiéru nejsou potvrzeny. Kostel je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Broumov a případné bohoslužby je vhodné ověřit podle aktuálního ohlášení.
Ruprechtická zvonice je dobrou zastávkou pro každého, kdo poznává broumovskou skupinu kostelů, sakrální architekturu nebo krajinu česko-polského pohraničí. Nejvíce vynikne při pomalé procházce okolím: nejprve jako silueta v krajině, potom jako vstupní brána hřbitova a nakonec jako stavba s detaily, které připomínají její dlouhý život po boku kostela.