Nejstarší stopa zdejší sakrální architektury se neukrývá v kostele, ale pod kaplí Božího hrobu. V jejím suterénu se zachovalo válcové těleso kamenné stavby označované jako románský fragment. Právě tento detail připomíná, že areál na návrší v centru Šatova není jen souborem dvou památek, ale také místem, kde se potkávají různé stavební vrstvy.
Kostel a kaple v jednom areálu
Kostel svatého Martina tvoří s kaplí Božího hrobu ohrazený sakrální celek. Jeho poloha na návrší z něj činí výraznou součást středu obce. Architekturu areálu sjednocují klasicistně pojaté fasády, samotné stavby však mají odlišný původ i vlastní stavební příběh.
Jádro kostela je pozdně gotické a pochází z 15. století. Je orientovaný, trojlodní a jeho presbytář zakončuje pětiboký závěr. V západním průčelí se zvedá hranolová věž, která dnes patří k nejvýraznějším prvkům stavby. Její současná podoba souvisí s přestavbou z roku 1851.
Kaple Božího hrobu stojící za kostelem je podle městyse nejstarší dochovanou stavbou v Šatově. Její jádro je gotické, zatímco románský původ se vztahuje pouze k zachovanému fragmentu v suterénu. Není tedy namístě považovat celou kapli za románskou. A protože dostupnost podzemních prostor není doložena, nelze počítat s tím, že si návštěvník fragment běžně prohlédne.
Od středověkého jádra k dnešní věži
Podoba kostela se v průběhu staletí měnila. Výraznou přestavbou prošel roku 1656, další zásahy následovaly na začátku a na konci 19. století. Dnešní vzhled proto spojuje pozdně gotické jádro s pozdějšími úpravami, které stavbě vtiskly její současnou podobu.
Součástí jejího vybavení jsou varhany, které pro kostel zhotovil roku 1863 znojemský varhanář Benedikt Latzl. I tento údaj doplňuje obraz památky, jejíž dějiny nejsou zachyceny jen ve zdivu, ale také v postupném doplňování jejího interiéru.
Šatov se v písemných pramenech připomíná k roku 1201. Obecní historie uvádí také záznam z roku 1200 o patronátním právu louckého kláštera nad kostelem. Ten může naznačovat, že v obci kostel stál už tehdy, nejde však o dataci dochované stavby svatého Martina. Její známé pozdně gotické jádro je o několik staletí mladší.
Střecha jako nová kapitola
Památka se proměňuje i v současnosti. Ve veřejném Registru smluv byla 8. září 2026 zveřejněna smlouva Jihomoravského kraje na dotaci 365 tisíc korun určenou k opravě krovu a střešního pláště kostela. Zveřejnění smlouvy dokládá účel podpory, nikoli to, zda už opravy začaly nebo byly dokončeny.
Plánovaná péče o střechu navazuje na dlouhou řadu stavebních zásahů, které pomáhaly kostel udržovat a měnit. Pro návštěvníka je právě tato kontinuita zajímavá: nejde o uzavřenou středověkou památku, ale o živou stavbu, jejíž další osud závisí také na průběžné péči.
Co vědět před návštěvou
Kostel stojí na návrší v centru Šatova a kapli Božího hrobu najdete za ním. Interiér kostela bývá podle turistických informací přístupný příležitostně, proto je vhodné si možnost návštěvy předem ověřit u farnosti nebo městyse. Totéž platí zvlášť pro suterén kaple: jeho existence je známá, běžná prohlídka však potvrzena není.
Areál stojí za zastavení i při pouhé procházce obcí. V jednom pohledu se tu spojuje gotické jádro kostela, kaple s vlastními stavebními vrstvami i pozdější úpravy, které celek architektonicky sjednotily. Šatov tak nabízí nenápadný, ale působivý průřez dějinami místní sakrální architektury.