Hrad Skála překvapí už samotným umístěním. Nestojí na širokém kopci, ale na protáhlém a úzkém buližníkovém hřebeni, který se táhne mezi jihozápadem a severovýchodem. Skály a prudké svahy zde nebyly jen kulisou, ale přímo určily podobu celého sídla. Výsledkem je mimořádně členitý areál, který se tradičně označuje jako dvojhrad.
Skála leží v Černém lese u Zálesí, nedaleko Radkovic a Přeštic. Administrativně však patří do obce Příchovice, konkrétně do katastrálního území Zálesí u Příchovic. Radkovice jsou především přirozeným nástupním místem pro pěší výlet.
Dvě hradní jádra sevřená skálou
Hradní areál se skládá z výše položeného horního hradu a níže situované části na opačném konci skalního bradla. Horní jádro chránil podkovovitý příkop, věžová brána, parkán a další opevnění. Dodnes se dochoval výrazný fragment věže s pozůstatkem střílnového otvoru, části paláce, hradeb a dalších konstrukcí.
Dolní hrad měl pravděpodobně podobu menšího samostatného obytného celku se čtverhrannou věží. Odborníci se ovšem neshodují úplně v tom, jak přesně obě části fungovaly. Mohlo jít o dvě samostatná hradní jádra, ale rozdělení mohl do značné míry vynutit také úzký a členitý tvar hřebene. Označení dvojhrad je proto výstižné a srozumitelné, neznamená však jednoznačně potvrzený stavební koncept.
Na místě jsou patrné také skalní záseky, drážky a vytesané průchody, které umožňovaly pohyb mezi jednotlivými částmi. Rozsáhlá předhradí doplňovaly příkopy a valy. Archeologové zde předpokládají rovněž hospodářské zázemí a prostor, který mohl sloužit jako cisterna nebo další část předhradí. Skála je proto významnou archeologickou lokalitou, nejen romantickou zříceninou.
Od Drslavic k válečným obléháním
Hrad vznikl patrně na přelomu 13. a 14. století. První bezpečná písemná zmínka pochází z roku 1318, kdy se po Skále psal Vilém z Rýzmberka. Ten náležel k rodu Drslaviců a hrad se stal jedním z důležitých sídel větve, z níž později vzešli Švihovští z Rýzmberka. Rodové vazby Skálu spojovaly také s hrady Švihov a Rabí.
Nejdramatičtější kapitoly dějin přišly ve chvíli, kdy se ze šlechtického sídla stal vojenský cíl. Roku 1399 ke Skále dorazilo královské vojsko s takzvanou puškou velikou, tedy mohutnou bombardou. Událost představuje první písemně zaznamenané použití střelné zbraně při obléhání v Čechách. V okolí hradu byly nalezeny kamenné dělové koule o průměru přibližně šedesáti centimetrů, které se s tímto útokem spojují.
Skála byla obléhána znovu kolem roku 1402 a potřetí v červnu 1413. Tehdy se posádka bránila až do konce října. Přibližně 250 metrů východně od hradu se v lese nacházel tábor obléhatelů. Místo tak dodnes připomíná nejen dějiny šlechty, ale i proměnu středověkého válčení, kdy se do dobývání hradů stále výrazněji zapojovaly palné zbraně.
Dobytí, úpadek a znovuobjevení
Roku 1441 byl hrad dobyt a vypálen v souvislosti s loupeživou činností tehdejšího držitele a jeho posádky. Podle historických pramenů však následovala oprava a Skála zůstala v rukou Švihovských z Rýzmberka. Šlechtické sídlo postupně ztrácelo význam. Po roce 1504 se zde již fakticky nebydlelo a kolem roku 1530 byl hrad opuštěn úplně.
V roce 1568 se o něm píše jako o pustém zámku či hradu. Po roce 1658 byl na císařský rozkaz pobořen, aby nemohl sloužit jako opěrný bod. Zdivo se následně rozebíralo na stavební kámen a jméno hradu postupně upadalo v zapomnění. O někdejší podobě dnes pomáhají uvažovat nejen zbytky staveb v terénu, ale také stylizované vyobrazení Skály na nástěnné malbě v kapli hradu Švihova z doby kolem roku 1520.
Tip na výlet z Radkovic nebo Zálesí
Ke zřícenině vede z Radkovic červeně značená turistická cesta, podle obecních údajů je to necelé dva kilometry. Ze Zálesí je hrad vzdálen přibližně 1,2 kilometru od kaple na návsi. Lokalita leží také na trase naučné stezky Se svatým Vojtěchem okolím Přeštic. Z Přeštic přes Příchovice a Radkovice měří doporučená trasa asi 5,5 kilometru.
Kdo chce delší putování, může vyrazit z Lužan přes přírodní památku Loupensko a Černým lesem pokračovat ke Skále. Celý okruh přes Radkovice, Příchovice a Přeštice má přibližně 15,5 kilometru.
Výlet vede lesním, místy strmým a skalnatým terénem. Pevná obuv a opatrnost jsou namístě hlavně u zbytků zdiva, příkopů, valů a skalních průchodů. Nejde o památku s běžnou pokladnou ani pravidelnými prohlídkami, proto je před cestou vhodné ověřit aktuální stav značení a lesních cest.