Barokní kaple, zámecký park, stará hospodářská minulost i řeka Labe. Smiřice nejsou jen místem s jednou pozoruhodnou památkou, ale historickým celkem, jehož jednotlivé části spojovala vrchnost, město, voda i každodenní práce. Právě tento širší příběh představí v neděli 6. září 2026 akce V zámku a podzámčí.
Historie, která se nebude jen vyprávět
Od 13:30 do 16:30 povedou návštěvníky areálem Zámku Smiřice a jeho okolím průvodci v dobových kostýmech. Putování má začít u zámecké kaple Zjevení Páně, pokračovat přes zámek a park a zamířit až k Tyršovu mostu. Jednotlivá místa oživí hrané scénky, které přiblíží různé vrstvy smiřické minulosti.
Historie se tu představí jako setkání vrchnosti, správců panství, řemeslníků i obyvatel podzámčí. K programu patří také kramářská píseň, hry a dílničky pro děti i dospělé. Hlavní část akce je podle aktuálního programu plánována jako bezplatná a počítá se i s drobným občerstvením.
Barokní klenot na začátku trasy
Nejvýraznější zastávkou bude bezpochyby zámecká kaple Zjevení Páně, známá také jako kaple Tří králů. Vznikala v letech 1699 až 1711 z iniciativy Jana Josefa hraběte ze Šternberka. Její centrální eliptický půdorys a zvlněné konkávně-konvexní stěny dávají stavbě neobvyklou plasticitu. Jde o mimořádné dílo českého radikálního baroka.
Kaple je spojována se jmény Kryštofa Dienzenhofera a Jana Blažeje Santiniho. Kdo byl jejím skutečným autorem, však podle dostupných poznatků zůstává nejisté. O to zajímavější je její výzdoba: interiér doplňují fresky připisované Janu Jakubu Stevensovi a hlavní oltářní obraz Klanění tří králů od Petra Brandla. Obraz byl na oltář umístěn v roce 1727.
Pokud si návštěvníci budou chtít kapli prohlédnout podrobněji, v den akce jsou naplánovány také komentované prohlídky ve 14 a 15 hodin. Tyto prohlídky se řídí samostatným vstupným a aktuální podmínky je vhodné před návštěvou ověřit.
Zámek nebyl jen sídlem šlechty
Smiřice vyrostly v prostoru mezi dvěma rameny Labe. Na místě původní tvrze vznikl někdy v 15. století zámek a v roce 1659 byla osada povýšena na město. Zámek přitom nebýval obvykle trvalým sídlem majitelů panství. Častěji zde pobývali správci a úředníci, kteří zajišťovali chod rozsáhlého hospodářského zázemí.
V 17. století k areálu patřil například pivovar, sladovna, sýpka, stáje, hospodářský dvůr, ovocný sad a obora. Smiřice tak nebyly pouze reprezentativním místem, ale také praktickým centrem, kde se spravovalo panství a zpracovávaly jeho výnosy. Později se hospodářský význam města ještě rozšířil o mlýn, parní pilu, cihelnu, cukrovar, sušárnu čekanky a lihovar. Rozvoj podpořilo rovněž železniční spojení na trati mezi Pardubicemi a Libercem.
Park jako proměněná krajina
Zámecký park pravděpodobně vznikal při přestavbě tvrze na zámek na konci 17. století. Později se proměňoval také za panství Liebigů v letech 1863 až 1882. Dnes zaujme především sbírkou dřevin, které nejsou v českých parcích zcela běžné. Rostou zde například jinan dvoulaločný, jasan pensylvánský, platan javorolistý, ořešák černý nebo jírovec červený.
Podoba parku souvisí i s proměnami Labe. Kolem roku 1920 došlo k regulaci toku a historické napojení na labská ramena se změnilo. Zanikla terasa určená k procházkám i altánek, který byl spolu s kamennou zdí odstraněn v letech 1945 až 1947. Putování tak připomene nejen krásu místa, ale i to, jak výrazně člověk v průběhu času upravoval zdejší krajinu.
Od zámku k mostu a příběhu regionu
Poslední část trasy u Tyršova mostu připomene, že Smiřice vždy těžily ze své polohy u Labe. Starší dřevěný most v roce 1877 nahradil železný a ve 20. století následovaly další zásahy do toku i přeložení labského koryta. Řeka ovlivňovala dopravu, zásobování i podobu města.
Akce V zámku a podzámčí je proto zajímavá nejen pro rodiny s dětmi, ale pro každého, kdo chce poznat české město v širších souvislostech. Smiřice nabídnou během jediného odpoledne barokní umění, zámecké hospodářství, parkovou krajinu i příběh řeky. Před cestou je vhodné ověřit aktuální program a případné změny u pořadatele, Kulturního střediska Dvorana.