Na první pohled může Soos připomínat českou odpověď na Yellowstone. Přesnější je ale nechat přirovnání stranou a vnímat zdejší krajinu po svém: jako pozůstatek někdejšího slaného jezera, kde se dodnes potkávají rašeliniště, minerální voda, výrony oxidu uhličitého a neobvyklá vegetace. Národní přírodní rezervace leží asi šest kilometrů severovýchodně od Františkových Lázní a její nejzajímavější část zpřístupňuje krátká naučná stezka.
Po dně dávného jezera
Veřejnosti přístupný okruh měří přibližně 1,2 kilometru. Vede po dřevěných podlážkách a návštěvníka provádí po dně někdejšího slaného jezera. Otevřený terén je místy vlhký a větrný, zároveň však nabízí výhled na jednu z nejpodivuhodnějších krajin západních Čech.
Nejvýraznějším útvarem je křemelinový štít. Křemelina vznikala postupným ukládáním schránek mikroskopických řas, takzvaných rozsivek, na dně jezera. Eroze z něj vytvořila rozbrázděnou plochu, na níž se objevují bílé a žluté povlaky minerálních solí. Výsledek připomíná měsíční povrch, jen s tím rozdílem, že se nachází uprostřed Chebska.
Stezka míří také k mofetám. Nejde o bahenní sopky v pravém slova smyslu, ale o místa, kde z podzemí uniká suchý oxid uhličitý. V zatopených prohlubních může plyn probublávat vodou a vytvářet působivý, i když nenápadný důkaz toho, že zdejší geologické procesy stále nejsou jen dávnou historií.
Prameny a rostliny jako od moře
Soos není jednotvárné rašeliniště. Rezervace tvoří mozaika slatinišť, slanisek, ostřicových porostů, rákosin, olšin, rašelinných lesů, vodních ploch a přechodových rašelinišť. Podobu území výrazně ovlivňuje vysoká hladina mineralizované podzemní vody.
Díky slaným půdám tu rostou druhy, které bychom čekali spíše na mořském pobřeží. Patří mezi ně sivěnka přímořská, hadí mord maloúborný, sítina Gerardova, ostřice oddálená nebo kuřinka přímořská. Soos je přitom pro sivěnku přímořskou a hadí mord maloúborný jedním z nejvýznamnějších míst v České republice. K vidění jsou také druhy typické pro mokřady a rašeliniště, například vachta trojlistá, tolije bahenní, hrotnosemenka bílá nebo vemeník dvoulistý. Konkrétní rostliny však závisí na roční době a aktuálním stavu lokality.
Na trase se nachází také Císařský pramen. Podle odborných podkladů jde o nejteplejší pramen Františkolázeňska, jeho teplota se podle zdroje a ročního období pohybuje přibližně mezi 14 a 18 stupni Celsia. Pramen je přístupný a návštěvníci jej mohou ochutnat; vodu však není vhodné bez dalšího označovat za léčebný prostředek.
Krajina, kterou proměnila těžba
Dnešní rezervace nevznikla bez zásahů člověka. V 18. a 19. století se zde těžila rašelina, později především pro lázeňské účely. Těžba zasáhla téměř celé území dnešní rezervace a skončila až po jejím vyhlášení v roce 1964. Příroda pak začala poškozené plochy postupně obnovovat.
Výraznou stopu zanechala také těžba křemeliny, kterou zde od konce 19. století provozovala firma Heinricha Mattoniho. Právě díky odtěžení části sedimentů se odkryl křemelinový štít, dnes jedna z hlavních atrakcí Soosu. V červenci 1934 navíc celé rašeliniště postihl požár.
Historii místa připomíná i někdejší pokus o využití oxidu uhličitého. Některé mofety byly v roce 1896 osazeny kameninovými rourami a kužely, plánovaný kompresní závod však nakonec nevznikl. Pozůstatky zařízení dnes patří k technickým stopám, které doplňují přírodní příběh rezervace.
Výlet, který zabaví i rodiny
Soos není pouze naučná stezka. U vstupu funguje návštěvnický areál s expozicemi o přírodě Chebska a Soosu, ptačím světě i dějinách Země. Nechybí geologický park, modely prehistorických ještěrů a záchranná stanice s expozicí trvale handicapovaných zvířat.
V mokřadech pravidelně hnízdí nebo se objevují zajímavé ptačí druhy, například jeřáb popelavý, vodouš rudonohý, moták pochop a bekasina otavní. Lokalita je významná také pro obojživelníky. Pozorování ale vždy závisí na sezoně, počasí a aktuálním vodním režimu.
Areál se nachází na adrese Kateřina 39 u Skalné, turisticky je však přirozeně spojen především s Františkovými Lázněmi. Prohlídka obvykle zabere kolem 90 minut, stezka je podle provozovatele přístupná celoročně a u vstupu je možné využít parkování i občerstvení. Před cestou se vyplatí ověřit aktuální otevírací dobu a stav podlážek, zejména po silných deštích nebo v zimě. Rodiny mohou návštěvu spojit také s programem záchranné stanice či s jízdou úzkorozchodné dráhy Kateřina. Na sobotu 29. srpna 2026 je plánováno Rozloučení s prázdninami na Soosu, jehož přesný program je vhodné předem ověřit u pořadatele.